Když je něco za pakatel, neměli bychom to bagatelizovat
Pakatel označuje drobnou peněžní částku, přeneseně něco nepatrného. Nejčastěji slovo užíváme jako součást frazému koupit něco za pakatel, tedy získat něco lacino.
Do češtiny se slovo dostává pravděpodobně z italštiny přes francouzštinu, zprostředkujícím jazykem byla němčina. To dokládá dnešní německá výslovnost slova, ještě v 19. století se slovo vyslovovalo bagatel, jak dokládá např. Jan Neruda.
Nahlédnutím do etymologického slovníku zjistíme, že pakatel je upraveným francouzským slovem bagatelle, s významem maličkost, hloupost. Původně bylo slovo pakatel obecně českým, dnes je již hodnoceno jako slovo hovorové.
Bagatelou označujeme také drobnou hudební skladbu. I tady vidíme souvislost obou slov. Jde vlastně o maličkost, malou hudební skladbu, nejčastěji pro klavír - třeba Bagatela pro klavír Josefa Suka.
Také slovo bagatelizovat má stejný původ. Zachovává prvotní výslovnost a užíváme jej ve významu něco zlehčovat, činit maličkým, nepatrným, podceňovat.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
