Každá stavba je nová výzva, říká mistr tesař z Karlových Varů
Roman Klouček z Karlových Varů je mistrem svého oboru, jakých je dnes málo. Jeho znalost historických krovů a dřevěných konstrukcí, stejně jako ovládání tradičních tesařských nástrojů, například širočiny, ho řadí mezi výjimečné řemeslníky. Dnes vede vlastní tesařskou firmu Tesai. Cesta, která ho k řemeslu dovedla, nebyla přímá ani jednoduchá.
Cesta Romana Kloučka začala v úplně jiném směru. „Původně jsem se chtěl věnovat duchovní dráze, dokonce jsem i vystudoval Teologickou fakultu na Univerzitě Karlově,“ vzpomíná Klouček. Navzdory svému vzdělání se rozhodl následovat jiný, mnohem praktičtější směr – řemeslo. Toto rozhodnutí ovlivnily jak osobní důvody, tak praktické potřeby. Po přestěhování do Krušných hor musel zabezpečit svou rodinu a pustil se do stavby a oprav různých objektů, od garáže po kurník.
Aby se naučil tesařskému umění pořádně, rozhodl se, podobně jako tovaryši v minulosti, získat zkušenosti přímo v praxi. Nechal se najmout na rekonstrukci historického hradu Točník, což pro něj bylo zásadní zkušeností, která ovlivnila jeho další kroky.
Kombinace starých a moderních postupů
V Kloučkově firmě Tesai se řemeslníci učí jak moderním metodám, tak těm tradičním, které jsou nezbytné při rekonstrukcích historických staveb, jako jsou krovy hrázděných domů, roubenek nebo lázeňských altánů.
„Dnes je to složitější. Ve středověku nebo třeba v době baroka využívali vždy jednu techniku a stavělo se podle ní. Tesař se něco naučil a učil to stále dokola. Pro nás je každá stavba nová výzva,“ porovnává dnešní řemeslo s dávným Klouček.
Kromě toho, že tesaři musí zvládat staré techniky, musejí se také přizpůsobit vývoji moderních dřevozpracujících technologií. „Vývoj dřevozpracující techniky jde dopředu a nám nezbývá, než se naučit všechno. Staré i nové postupy,“ dodává Klouček.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.