Italština, arabština, němčina. Tam hledejme původy českých pojmenování citrusů
Vznik pojmenování pro nejčastější citrusy, se kterými se v češtině setkáváme - to je téma Jazykového koutku. Jde o názvy pomeranč, mandarinka a citron.
Pomůže nám především etymologický slovník. Pomeranč je větší plod pomerančovníku a v češtině je doložena i starší forma pomoranč. Ta dobře dokládá, že jde o složeninu, která vznikla v italštině. Pomo je italsky jablko a druhá část, ranč, vychází z arabského slova naradž. Pro zajímavost - do Evropy se pomeranče dostaly už v 15. století.
Mandarinka je z němčiny
Slovo mandarinka, jak uvádí Jiří Rejzek ve svém etymologickém slovníku, bylo do češtiny přejato z němčiny, ale ovoce pochází z jihovýchodní Asie a motivací pojmenování může být i oranžová barva shodná s barvou roucha mandarínů. V Akademickém slovníku cizích slov je původ slova odvozován z domorodého názvu ostrova Mauritius, který zní Mandaro, pak by šlo o metonymické přenesení názvu místa na věc, která odtud pochází, stejně třeba jako u pojmenování piva plzeň, druhu porcelánu míšeň apod.
Citron je českou obměnou německého slova Zitrone a příbuzným slovem je i citrus. Všechna slova vycházejí z řeckého slova kédros, cedr.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.