Informace o masivním křížení psa a vlka nejsou pravdivé. Jsou to spíše nepřátelé
Divokých vlků v Česku úspěšně přibývá. Počet šelem, které dokážou mimo jiné regulovat stavy jelení a srnčí zvěře, divočáků nebo i bobrů, přibývá i na Šumavě. Narůstá i počet setkání člověka s vlky, na sociálních sítích se objevují fotografie nebo i videa, na kterých pózuje vlk nebo třeba i menší skupinka vlků. Množí se tak obavy, zda jsou to skutečně divocí vlci.
S divokými vlky jsme ztratili kontakt před více než 150 lety. Teď, když se do české krajiny vracejí, se jich mnozí obávají, nevědí, jak se mají chovat, nebo i to, co je a není přirozené chování divokých vlků. A tak se občas objeví informace o tom, že se třeba v blízkosti Šumavy pohybují vlci, kteří jsou zkříženi se psy. I na takové věci jsou odborníci, kteří se sekvenováním DNA zabývají, třeba na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, konkrétně vedoucí genetického monitoringu docent Pavel Hulva a jeho tým, připraveni.
„Co se týče hybridizace vlka se psem, tak je to velmi komplikované téma, protože pes vznikl z evolučního hlediska z vlka poměrně nedávno. Takže v něčem jsou si genomy psa a vlka podobné. Jsou tam ale i markantní odlišnosti právě proto, že pes žije v úplně jiných podmínkách, než vlk," říká Pavel Hulva.
Díky tomu je možné z každého vzorku přesně určit, zda se jedná o čistokrevného vlka, psa nebo křížence. Ukazatelů, ze kterých je možné to rozeznat je řada. Například z toho, jakou potravu dokáže zpracovávat vlk a jakou pes.
„Pes se během procesu domestikace naučil mnohem lépe než vlk trávit škrob. Protože přeci jen člověk je mnohem větší všežravec než vlk a v potravě má mnohem více škrobu, pes se to naučil a v genomu to nese stopy. Například enzymy, které štěpí škroby, tzv. amylázy, jsou v genomu člověka i psa v mnoha kopiích. To je jedna možnost, zaměřit se na tuto oblast. Další možnosti souvisejí s kombinatorikou. Pokud by se pes s vlkem zkřížil, vznikl by f1 hybrid, pak by docházelo k dalšímu křížení, což se dá rozpoznat podle frekvencí alel," dodává docent Hulva.
Že by ale docházelo k nějakému masivnímu křížení psů s vlky, je častou dezinformací nejen v Česku, ale i jinde v Evropě. Přitom k tomu dochází jen výjimečně. Důvodem je to, že běžně v přírodě jsou vlci a psi konkurenti a spíše dojde k šarvátce než ke křížení. Laboratoří Pavla Hulvy prošly velké tisíce vzorků vlka, ze kterých sekvenovali DNA, F1 hybridi byli zaznamenání jen v případě jednoho vrhu, tato zvířata ale nezanechala potomky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
