Fabka, karma a lux jsou v češtině od 20. let minulého století
Někdy si ani neuvědomujeme, že ve slově, které běžně užíváme, je zakletý střípek historie. Jedním z takových slov je např. fabka.
V pojmenování fabka žije příjmení jednoho ze zakladatelů firmy, kterou založili Alois Fáborský a František Šeda. Název firmy, existující dodnes, je zapisován velkými písmeny a je od něj odvozena právě fabka, pojmenování, kterým označujeme téměř jakoukoli vložku do zámku.
Jezdí do práce starší fabkou
V tomto případě jde o homonymní vztah obou pojmenování. Uvědomujeme si, že fabka s významem typ auta je odvozena od názvu modelu Fabia. Název firmy naopak žije v pojmenování škodovka.
Další slova motivovaná jménem vynálezce nebo firmy jsou třeba karma a lux. Karma pro plynový ohřívač vody je odvozen od jména vynálezce: Karel Macháček. Zkratkové slovo vzniká vždy z první slabiky rodného jména a příjmení.
Nejznámější slovo odvozené z názvu firmy
Lux jako označení vysavače a odvozenina luxovat funguje nejen v češtině, ale i v dalších jazycích. Firma Elektrolux využila velmi dobře tuto skutečnost v jednom ze svých reklamních šotů, který zněl: firma, která dala vysavači jméno.
Zajímavé je, že všechna tři slova - fabka, karma i lux, žijí v češtině od raných dvacátých let minulého století.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
