Dospělec dospěl pouze do odborné literatury

Asi nikoho nepřekvapí, že slovo označuje dospělého jedince nějakého živočišného druhu. Doložíme si ho půvabným příkladem: šoupálek dlouhoprstý šplhá spirálovitě od paty stromu vzhůru a ze škvír kůry vybírá vajíčka, housenky, kukly i dospělce hmyzu.

Slovo dospělec je jazykově zajímavé v různých směrech. V první řadě si můžeme všimnout, že je utvořeno příponou -ec a už to předurčuje jeho určitou specializaci. Příbuzná slova dospělý nebo dospělák jsou jiného významu, rozhodně jsou frekventovanější, obecně známější a vyskytují se v různých komunikačních žánrech, to pro dospělce neplatí.

Slovo dospělec se téměř výhradně objevuje v odborné přírodovědné a biologické literatuře, specializovaných oborových časopisech lesnických, zahradnických nebo zemědělských, v populárně naučné přírodovědné literatuře, turistických průvodcích, informačních tabulích naučných stezek apod. Užití ve významu „dospělý člověk“, je označované jako prakticky vymizelé už v našich starších slovnících.

Slovo nezastarává, jen se specializovalo

Slovo je pevně zakotveno ve výše uvedených žánrech jako odborný termín a užívá se tam i v současné češtině, takže tady nezastarává, prostě se jen specializovalo. Pro zajímavost ještě můžeme uvést, že stejnou příponou jsou tvořeny i jiné výrazy z rostlinné a živočišné říše, třeba jaksi taxonomické termíny vačnatec, strunatec, dravec, láčkovec, i když ty se užívají spíše v množném čísle.

U podobných označení živočichů někdy uživatelé váhají, jestli jde o jméno životné nebo neživotné a jaká je u něj shoda. Takže skloňuje se podle vzoru muž, je to jméno životné, proto ve shodě v minulém čase bude měkké i, např. dospělci přezimovali pod kůrou.