Český film a španělská vesnice. Co mají společného?
„Je to pro mě španělská vesnice.“ Kde se vzala tato věta, kterou vyjadřujeme, že něčemu nerozumíme? Odpoví jazykovědkyně Helena Chýlová.
Co mají společného český film a španělská vesnice? Mohli bychom jednoduše odpovědět, že význam a formu. Obě vyjádření jsou z hlediska formy frazeologismy a z hlediska významu označují věc, které mluvčí nerozumí, je mu cizí nebo o které nic neví.
Oba tyto frazeologismy pocházejí z jazyků našich sousedů. Výraz španělská vesnice pochází z němčiny, v níž se po třicetileté válce užívalo ve stejném významu rčení böhmische Dörfer, tedy české vesnice. Pravděpodobně frazeologismus dokumentoval stav po válce, v níž řada vesnic v Čechách úplně zmizela, nebylo je možné najít, byli jste tedy v české krajině ztraceni. Českou vesnici za španělskou zaměnil Johann Wolfgang Goethe, který dané spojení užíval ve svém díle. A v Česku užívaná španělská vesnice byla na světě. Nutno dodat, že Němci dodnes užívají původní spojení – česká vesnice.
Jak je to s českým filmem?
Spojení česki film pochází z polštiny. Naši severní sousedé měli a mají možnost sledovat české filmy. Rčení pravděpodobně pochází ze 60. let minulého století, kdy se filmy československé nové vlny vyznačovaly složitostí a společenskou kritikou. Abyste je dobře pochopili, museli jste dobře znát tehdejší společenskou situaci. Tu samozřejmě nejlépe znal ten, kdo v ní žil, a tak pro cizince některá sdělení zakódovaná ve filmech mohla zůstat nejasná, nepochopitelná, absurdní nebo jim nerozuměli. A z tohoto pocitu vychází v polštině rčení česki film.
Pište nám další náměty do Jazykových koutků. Těšíme se na ně na mailové adrese info@pl.rozhlas.cz.
Související
-
Znáte historii československého vynálezu - hry pexeso? První bylo s hrdiny mayovek!
Léto je čas, kdy se na dece u vody, nebo za deště v chalupě či chatě hrají stolní hry. S nejmenšími hráči to bývá často pexeso. Znáte jeho historii?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.