Český film a španělská vesnice. Co mají společného?

10. květen 2021

„Je to pro mě španělská vesnice.“ Kde se vzala tato věta, kterou vyjadřujeme, že něčemu nerozumíme? Odpoví jazykovědkyně Helena Chýlová.

Co mají společného český film a španělská vesnice? Mohli bychom jednoduše odpovědět, že význam a formu. Obě vyjádření jsou z hlediska formy frazeologismy a z hlediska významu označují věc, které mluvčí nerozumí, je mu cizí nebo o které nic neví.

Oba tyto frazeologismy pocházejí z jazyků našich sousedů. Výraz španělská vesnice pochází z němčiny, v níž se po třicetileté válce užívalo ve stejném významu rčení böhmische Dörfer, tedy české vesnice. Pravděpodobně frazeologismus dokumentoval stav po válce, v níž řada vesnic v Čechách úplně zmizela, nebylo je možné najít, byli jste tedy v české krajině ztraceni. Českou vesnici za španělskou zaměnil Johann Wolfgang Goethe, který dané spojení užíval ve svém díle. A v Česku užívaná španělská vesnice byla na světě. Nutno dodat, že Němci dodnes užívají původní spojení – česká vesnice.

Jak je to s českým filmem?

Spojení česki film pochází z polštiny. Naši severní sousedé měli a mají možnost sledovat české filmy. Rčení pravděpodobně pochází ze 60. let minulého století, kdy se filmy československé nové vlny vyznačovaly složitostí a společenskou kritikou. Abyste je dobře pochopili, museli jste dobře znát tehdejší společenskou situaci. Tu samozřejmě nejlépe znal ten, kdo v ní žil, a tak pro cizince některá sdělení zakódovaná ve filmech mohla zůstat nejasná, nepochopitelná, absurdní nebo jim nerozuměli. A z tohoto pocitu vychází v polštině rčení česki film.

Pište nám další náměty do Jazykových koutků. Těšíme se na ně na mailové adrese info@pl.rozhlas.cz.

autoři: Vladimír Šťovíček , Helena Chýlová , iko | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.