Česko - země neznámá: Lázně Karlova Studánka

2. prosinec 2007
Česko – země neznámá

Když jsme přijeli natáčet do Karlovy Studánky, zrovna napadl první letošní sníh. Lázeňská obec, která vznikla uprostřed jesenických lesů v údolí říčky Bílé Opavy, tak působila snad ještě tišším a poklidnějším dojmem než obvykle.

Pro "dobrou vodu" prý chodili lidé do zdejších míst odnepaměti. Vznik samotných lázní je spojen ale až s Řádem německých rytířů, který Bruntálsko získal po bitvě na Bílé hoře. Podnět ke zkoumání místních léčivých pramenů dal ve druhé polovině 18. století velmistr řádu Maxmilián II. František, nejmladší syn Marie Terezie. Své jméno pak Karlova Studánka, Karlsbrunn, získává po dalším řádovém velmistru Karlu Ludvíkovi v roce 1803.

19. století je obdobím velkého rozvoje lázní, objevují se nové prameny, staví se lázeňské domy a Karlova Studánka se stává známým místem. Dobové propagační materiály už tehdy jako přednosti lázní zmiňovaly hlavně krásné horské prostředí, výborný vzduch a klid. Podobně jako dnes se v lázních léčili především lidé s dechovými a pohybovými problémy a rekonvalescenti. Kromě pití kyselky se jako léčebné terapie používaly i minerální koupele, rašelinné zábaly, procházky a sluneční lázně.

Lázně Karlova Studánka jsou lázně komorní. Genius loci této obce vyzařující klid a samotu je nejspíše dán už její polohou. Karlova Studánka je posazena uprostřed uzavřeného horského údolí, a když se ve Studánce rozhlédnete okolo sebe, uvidíte strmé svahy porostlé hustými lesy. S charakterem místa schovaného v horách rezonuje i architektura lázeňských domů - jako stavební materiál většinou zvýrazňují kámen a dřevo. Při procházce Karlovou Studánkou si můžete všimnout výstavního Slezského domu, někdy také označovaného jako diamant na koruně Karlovy Studánky, velkorysého prvorepublikového lázeňského domu Libuše, vily Vlasta, Šárka, domu Opava nebo Bezruč.

Při naší návštěvě Karlovy Studánky jsme se dostali i do tzv. Letních lázní, které jsou jedním z hlavních míst vzájemného setkávání lázeňských hostů a společenského života Studánky. Specifikem budovy Letních lázní je zastřešená kolonáda určená ke korzování, ve které se díky jejím dobrým akustickým vlastnostem často pořádají nejrůznější koncerty.

Byl podzimní zasněžený podvečer a v hale Letních lázní posedávaly páry i skupinky lázeňských hostů. Někteří odpočívali po právě absolvovaných procedurách, jiní si sem jen tak zašli na víno, čaj nebo na kávu. Jestliže zde na přelomu 19. a 20. století korzovali převážně urození a movitější hosté, které ve druhé polovině 20. století zase vystřídaly davy horníků a hutníků, dnes Karlovu Studánku navštěvuje opravdu různorodá klientela ze všech koutů Česka.

autor: Jiří Slavičínský
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.