Školy řeší nárůst psychických obtíží u dětí, odborníci volají po větší podpoře učitelů

Návrat po prázdninách bývá pro mnohé děti i učitele stresující. Znamená pro ně přechod zpět do režimu povinností. Podle Martiny Fialové až 40 % patnáctiletých žáků vnímá, že nejsou psychicky v pořádku. Odkazuje přitom na nedávný výzkum Národního ústavu duševního zdraví. „Nejde o diagnózy, ale o subjektivní pocit, že něco není v pořádku,“ upozorňuje.

Důležité je zachytit prvotní signály psychických potíží|foto:Shutterstock

Zásadní roli podle ní hraje důvěra a prevence. Děti by měly vědět, že se mají na koho obrátit, ať už na třídního učitele, školního psychologa, nebo metodika prevence. Důležité je zachytit už prvotní signály potíží, ať už se projeví v chování, prospěchu nebo ve vztazích s ostatními. Přesto, jak dodává, učitelé často nemají dostatečnou podporu ani prostor, aby tuto roli mohli zvládat.

Přetížení dospělí a přetížené děti

Fialová kritizuje přehnaný důraz na výkon, který na děti kladou školy i rodiče. Varuje také před přehlcením volnočasovými aktivitami a vyzývá rodiče, aby dětem nechali více prostoru pro samostatné rozhodování. „Je důležité nechat dítěti jeho vnitřní svět a dopřát mu i chvíle nudy,“ říká. Děti by se měly učit překonávat překážky samy, nikoli spoléhat na to, že se jim svět přizpůsobí.

Zářijová konference v Karlových Varech bude věnována právě tématu duševního zdraví ve školách. Cílem je nabídnout pedagogům i rodičům inspiraci, nástroje a prostor pro sdílení zkušeností. Fialová věří, že pouze učitel, který je sám v psychické pohodě, může pohodu přenášet i na žáky.