Čekali jsme slunečné počasí a tumáš – lije jako z konve

Slova na, nate jsou v odborných příručkách hodnocena jako částice nebo nejčastěji jako citoslovce. Jedná se o slova, která dnes postupně vycházejí z užívání, a pokud je užijeme, pak hlavně v neformálním, nepřipraveném a mluveném projevu. Mnohdy se těmito výrazy obracíme k dětem. Výrazy vyjadřují nabídku nebo pobídku k tomu, abyste si něco vzali, vybídnutí k tomu, abyste něco přijali, např. nate, vezměte si buchtu, nate, přečtěte si to, na, vezmi si hračku.

Citoslovce tumáš a tumáte

Mluvčí často uvažují o tom, že se ve všech těchto případech jedná o slovesné tvary. Vede je k tomu zřejmě fakt, že slova užíváme ve spojení s druhou osobou jednotného čísla – na, tumáš – nebo 2. osobou čísla množného – nate, tumáte. Slova se sice spojují se slovesnou koncovkou, vyjadřují tak zdvořilostní vztah k oslovenému, tykání, nebo vykání, ale další tvary netvoříme, neuměli bychom utvořit ani infinitiv. Koncovka slovesa byla ve 2. osobě množného čísla přidána k citoslovci až následně.

U citoslovce na, nate se s jiným významem než vybízecím nesetkáme, ale výrazu tumáš, tumáte můžeme využít také k emocionálně zabarvenému vyjádření překvapení nebo zklamání, pak má význam jako ejhle - např. tumáš čerte kropáč nebo čekali jsme slunečné počasí a tumáš – lije jako z konve.