Častý dotaz pro jazykovědce: Jakoby se píše dohromady nebo zvlášť?
Hranici mezi slovy odvozujeme podle významu. Je-li slovo by součástí slovesného tvaru, konkrétně tvaru podmiňovacího způsobu, píšeme výraz jako by jako dvě slova.
Jak spolehlivě poznáme, že jde o slovesný tvar? Můžeme si výraz nahradit spojením jako kdyby, např. jako by včera nikoho neviděla, má význam jako kdyby včera nikoho neviděla, stejně: jako by se to stalo včera, pomůžeme si významem jako kdyby se to stalo včera, uvědomíme si, že slovesný tvar je v podmiňovacím způsobu – stalo by se a napíšeme jako by zvlášť.
A kdy dohromady?
Slovo jakoby psané dohromady je příslovce vyjadřující nejistotu, neurčitost, slouží k přirovnávání. SSJČ uvádí příklady: byl jakoby u vidění, rána jakoby z děla a další. Výraz jako by v těchto spojeních můžeme nahradit slovem jako – byl jako u vidění, rána jako z děla. Jakoby slouží také k vyjádření zdánlivosti nebo předstíranosti, pak se jedná o spojku. Vidíme to v příkladech: děj ustupuje jakoby do pozadí, šel jakoby ven. I zde můžeme výraz jakoby nahradit spojkou jako, zapisujeme jej proto dohromady.
Závěrem bych ještě obrátila pozornost posluchačů k tomu, že slovo jakoby je v současnosti nadužívané, ztrácí svůj obsah a stává se slovem nadbytečným, parazitickým. Setkáváme se s ním především v mluveném jazyce, v nepřipravených projevech. Jak máme rozumět např. větě. Zítra jdu jakoby do divadla. Zůstáváme na pochybách – půjde mluvčí do divadla, nebo ne? Předstírá, nebo použil slovo jakoby nadbytečně?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
