Al Bano a Romina Power: Sempre sempre
Zpěvačka Romina Power oslavila své 70. narozeniny, proslavila se společně se svým manželem, zpěvákem Al Banem, tvořili spolu nerozlučný pár.
Al Bano a Romina Power – nikdo si je nedokázal bez sebe představit, na první pohled tvořili ideální pár. On suverénní úspěšný muž, ona krásná Američanka o osm let mladší a o několik centimetrů vyšší. Dohromady spolu třicet let tvořili nerozlučný pár jak v soukromí, tak i na jevišti. Jejich písničky pronikly do celého světa. Pro jedny znamenaly popový kýč, pro druhé příjemnou a oddechovou muziku.
Romina Francesca Power pochází z Kalifornie, z Los Angeles, narodila se 2.10.1951, studovala v Anglii, hrála ve filmu a zpívala. Je dítětem americké herečky americké herečky Lindy Christian a herci záporných postav Tyronu Powerovi. Jejich manželství dlouho nevydrželo, a tak Linda vzala Rominu i její mladší sestru do Evropy, kde s nimi pendlovala nejčastěji mezi Itálií a Španělskem. Romina pak od čtrnácti let hrála v několika italských filmech, a při natáčení také poznala Al Bana Carrisiho, začínajícího zpěváka, který si většinu písní navíc skládal sám. Vzali se v roce 1970, o pět let později natočili první společnou desku a tím odstartovali svou hvězdnou a zářnou kariéru. Za dobu své společné slávy uskutečnili okolo stovky turné po všech kontinentech a prodali 23 milionů desek.
Jejich štěstí a úspěch si však vyžádaly obrovskou daň. V roce 1994 se jejich dcera Ylenia stala v New Orleansu pravděpodobně obětí únosu. Dodnes nebyla nalezena. Přesto v roce 1995 dokázali ještě Romina Power a Al Bano vydat svou poslední desku a potom se jejich umělecké i životní dráhy rozešly. Zůstaly jen písničky, které budou navždy symbolickou kronikou jedné velké lásky. Jako třeba Sempre sempre.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.