Živý muzejní exponát v Klatovech. V barokní lékárně mají pijavky lékařské
Když o někom řeknete, že vám pije krev, nejde zrovna o lichotku. Přitom takové pijavky lékařské jsou díky pití krve někdy velmi užitečné. Při léčbě různých neduhů se používaly už v dávné minulosti a své využití v medicíně mají i dnes.
Na klatovském náměstí Míru najdete původní dochovanou barokní lékárnu U Bílého jednorožce, která spadá pod zdejší Vlastivědné muzeum Dr. Hostaše. V lékárně vás s rozličnými exponáty a dobovými způsoby léčení seznámí průvodkyně Martina Salvová. Ta má také na starosti živé exponáty, totiž pijavky lékařské.
Jsou asi deset centimetrů velké, barevně pruhované, a žijí ve volné přírodě v mělkých tůních a stojatých vodách. „U nás žijí v normální pitné vodě, kterou ale musíme nechat odstát, aby se zbavila chlóru. Vodu pak měníme každé tři dny, protože pijavice do ní vylučují a svlékají se z kůže,“ popsala průvodkyně.
Vyléčily i Kleopatru
„Pijavky se používaly v medicíně odpradávna. Z písemných zdrojů víme, že třeba Kleopatru vyléčily z neplodnosti,“ uvedla Martina Salvová s tím, že pijavky při sání vylučují 152 různých léčivých enzymů. V minulosti tedy dokázaly pomoci od hnisavých ran, zánětů dásní a tak podobně. „Mikrochirurgové ovšem využívají léčebných schopností pijavic dodnes po amputacích,“ dodala průvodkyně.
Krom přikládání pijavic se před vynálezem dnes dostupných léků provádělo také pouštění žilou. „Na to existovaly speciální nástroje. Pouštění krve pomáhalo třeba při vysokém tlaku, použít se ale daly i pijavky. Někde se přikládala jedna pijavice na kilo váhy pacienta,“ upřesnila Salvová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Sestru se mi nikdy nepodařilo dočíst. Citlivého člověka jsem poslechla až do konce.
Iva Jonášová, ředitelka Vývoje a výroby
Citlivý člověk
Nový román českého básníka, prozaika, překladatele a publicisty, ve kterém se prolínají groteskní a tragické prvky a který vypráví příběh ze žhavé současnosti. Jáchym Topol získal za tento titul Státní cenu za literaturu.
