Řehtání, hrkání, klepání, chřístání. Ať tak či onak, blovická řehtačka je jen na dívání
V Muzeu jižního Plzeňska v Blovicích jsou k vidění exponáty nejrůznějšího druhu. K těm, které si zde návštěvníci mohou vlastnoručně vyzkoušet, patří například řehtačky. Ale pozor, jen menší novodobé kopie! Původní rozměrná řehtačka, která je zde vystavena, by se při častějším užívání mohla rozpadnout – aby také ne, je stará přibližně 100 let.
„Řehtačka je předmět vydávající pronikavý zvuk a funguje tak, že na ozubená dřevěná kola v pravidelných intervalech dopadá několik pružných dřevěných latěk. Podobné velké řehtačky, jako máme i zde, byly často umisťovány například do kostelních zvonic, případně byly vynášeny před kostely, kde jejich zvuk svolával věřící ze širokého okolí,“ začal s výkladem kurátor Muzea jižního Plzeňska v Blovicích Michal Červenka.
Blovičtí pamětníci dodnes vzpomínají na to, jak rozměrná řehtačka, která je v muzeu vystavena, stávala před vchodem do blovického kostela, kde na ni řehtali ministranti. V praxi byla používána zhruba do konce 60. let 20. století. „Řehtačka je přibližně 120 cm vysoká, 58 cm široká a 76 cm hluboká. Je to opravdu velký kus dřeva. V některých kostelích se takto velké řehtačky využívají dodnes,“ sdělil Červenka.
Zvuk řehtačky odhání zlé duchy a čarodějnice
„Tím, že se v kostele namísto zvonění zvonů začíná řehtat, vstupujeme během velikonoční doby do období Kristova utrpení. Podle lidového pořekadla tehdy zvony odlétají do Říma,“ uvedla pracovnice muzea Monika Bechná. „Samotný zvuk řehtačky má pak dle lidové tradice odhánět zlé duchy, čarodějnice a možná i zimu,“ dodala.
A jak je to s takzvaným řehtáním, hrkáním, klepáním, chřístáním nebo křístáním dnes? „Tento zvyk se mimo kostel samozřejmě udržuje i na vsích. Někde přetrval, někde se znovu obnovuje. Například mě napadá vesnice Prádlo na jižním Plzeňsku, kde se chodí chřístat nebo koledovat od Zeleného čtvrtka až do Velikonočního pondělí,“ řekla Bechná.
Poslechněte si popěvek, který můžete slýchat během řehtání, v přiložené reportáži.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
