Tahle tarasnice z 16. století kdysi možná ohlašovala poledne
V hlavní budově Západočeského muzea v Plzni se nachází městská zbrojnice, kde si návštěvníci prohlédnou nejrůznější exponáty. Jedním z nich je i menší dělo zvané tarasnice.
„Tato tarasnice s bronzovou hlavní byla vyrobena v roce 1507 v Norimberku a velmi pravděpodobně se jednalo o dar města Norimberku městu Plzni. Když se podíváme na zadní část hlavně, uvidíme tam oba městské znaky. Hlaveň byla později upevněna na novější lafetu z 2. poloviny 16. století,“ uvedl zbrojíř Západočeského muzea v Plzni Jan Balcar.
Lafeta má navíc 2 pojezdová kola o průměru cca 75 cm, která sloužila pro přemisťování děla po bojišti nebo kdekoliv jinde.
Jakou sílu měla vypálená munice z tohoto děla? „S průbojností zbraně vám neporadím, protože zatím nikdo z nás v muzeu nesebral odvahu z té zbraně vystřelit,“ řekl s úsměvem zbrojíř, který pokračoval: „Jedná se o klasickou dělostřeleckou zbraň nabíjenou zpředu, tedy ústím. Nejprve bylo třeba vpravit do hlavně náplň střelného prachu, následně pak ucpávku z koudele nebo plátna a na závěr střelu. Tím bylo dělo nabito. Ten výraz používáme proto, že jak ten prach, tak ucpávku a střelu bylo třeba k té hlavni utemovat pomocí nabijáku,“ popsal muzejník.
Dělostřelecké zbraně byly v 16. století zcela běžné. „Nicméně tato malá tarasnice byla spíše než jako zbraň využívána jako salutní dělo k pozdravné střelbě, které zřejmě nebylo určeno pro bojové situace. Možná se s ním střílelo poledne,“ dodal Jan Balcar.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.