Zatočí červená rýže s vysokým cholesterolem? Pozor na vyhánění čerta ďáblem

7. březen 2020

Kdo bojuje s vysokým cholesterolem, možná už o ní slyšel. Červená rýže skutečně obsahuje látku, která bývá součástí některých léků na snižování hladiny cholesterolu. Před vlastní samoléčbou pomocí červené rýže ale odborníci varují.

Červená rýže je označení pro tradiční čínskou potravinu, dochucovadlo a potravinářské barvivo, které se z vařené rýže vyrábí fermentací za pomoci plísně zvané Monascus purpureus. Někdy se pro tuto rýži používá také zkratka RYR, z anglického názvu red yeast rice. Působením této speciální plísně vnikají v rýži chemické látky, které se označují jako monakoliny. Z nich nejvýznamnější je monakolin K, který je také známý pod jiným názvem jako účinná látka některých léků používaných ke snižování hladiny cholesterolu v krvi.

Kolik červené rýže je pro člověka bezpečné? Jaké mohou být nežádoucí účinky?

Když bylo povoleno prodávat červenou rýži jako potravinový doplněk, úřady provizorně stanovily, že by denní dávka monakolinu K neměla překročit 10 miligramu za den. Bohužel se později se objevila řada hlášení o nežádoucích zdravotních účincích u spotřebitelů, kteří si červenou rýži kupovali. Proto Evropská agentura pro bezpečnost potravin (EFSA) zadala týmu odborníků úkol, aby na základě dostupných vědeckých poznatků stanovili, jaká dávka monakolinu K z červené rýže je pro člověka bezpečná.

EFSA zveřejnila svou zprávu v červnu 2018 a odborníci v ní popsali řadu závažných nepříznivých účinků, ke kterým může monakolin K vést. V individuálních případech byly popsány vážně nežádoucí reakce u lidí, jejichž dávka monakolinů z červené rýže se pohybovala od 3 miligramů za den. Experti proto konstatovali, že nejsou zatím schopni stanovit dávku, která by byla bezpečná.

Lékařské zprávy popisují celou řadu nepříznivých účinků monakolinu K, hlavně na játra a na pohybový aparát. Může dojít dokonce k tzv. rabdomyolýze, což je rozpad buněk svalové tkáně, který může vést k vyplavování minerálů a enzymů do krve a k zatížení ledvin.

Co je cholesterol a k čemu ho potřebujeme?
Cholesterol je látka tukové povahy, bez které se lidské tělo neobejde. V těle si cholesterol umíme sami vyrobit a slouží hlavně jakou součást buněčné membrány. Z cholesterolu si tělo dále vytváří další důležité látky, například žlučové kyseliny nebo některé hormony. Podobnou roli hraje cholesterol i v organismu dalších živočichů, a proto je součástí potravin živočišného původu. Jeho významným zdrojem v potravě jsou například živočišné tuky, tučná masa, vnitřnosti atd.

Varování německých odborníků

Vzhledem k vážným otazníkům ohledně bezpečnosti němečtí odborníci nedoporučují užívat potravinové doplňky, které červenou rýži obsahují. Pokud si někdo přeje červenou rýži užívat, měl tak činit jen pod dozorem lékaře nebo alespoň po konzultaci s ním. Spotřebitelé by si měli být zejména vědomi toho, že hladiny monakolinu K se v jednotlivých potravinových doplňcích mohou velice lišit.

Experti německého institutu pro hodnocení rizik upozorňují, že v lécích ke snižování hladiny cholesterolu, kde se účinné látky označují jako statiny, jsou přesně stanovené dávky. Navíc se jedná o léky na předpis, takže ošetřující lékař by měl posoudit, zda je pro konkrétního člověka vhodné lék užívat a v jaké dávce. I statiny totiž mají nežádoucí účinky, které by měli lékaři u svých pacientů sledovat.

Jak může cholesterol škodit?
Pokud máme v tělo cholesterolu zvýšené množství, má tendenci ukládat se ve stěnách cév. V nich vznikají tzv. sklerotické pláty, které zužují vnitřní prostor cévy a omezují proudění krve. Tomuto procesu se říká ateroskleróza neboli kornatění cév a může vést až úplnému ucpání cévy. Jejím projevem může být například mozková mrtvice nebo srdeční infarkt.

Riziko kontaminace nebezpečným mykotoxinem

Kromě kolísající hladiny monakolínů může pro zdraví představovat problém také toxická látka zvaná citrinin. Ta vzniká v různém množství za určitých podmínek při fermentačním procesu rýže s plísní. Jedná se o mutagenní chemikálii, která může vyvolávat změny dědičné informace. Citrinin může také poškozovat ledviny, s ohledem na zdraví plodu by měly být obezřetné i těhotné ženy.

V minulosti činil povolený limit pro obsah citrininu v červené rýži 2000 mikrogramů na gram. Na základě nových studií ale Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) tento limit podstatně snížil. Od začátku dubna 2020 začne platit nový, 20krát přísnější limit, tedy 100 mikrogramů na kilogram.

autoři: Miroslav Šuta , Vladimír Šťovíček | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová