Voda do Řimických vyvěraček v Mladečském krasu teče pod zemí i 12 kilometrů

24. únor 2016
Česko – země neznámá

Na okraji Litovelského Pomoraví, přímo na úpatí vápencového hřbetu kopce Třesína, vytékají zpod skály pozoruhodné prameny. Je jich hned několik a prameny to ve skutečnosti vlastně ani nejsou. Patří ke zvláštnostem zdejšího krasového kraje a jsou domovem některých chráněných živočichů.

Na cestu k Řimickým vyvěračkám se může vydat i málo zdatný turista. Jedním východiskem je osada Řimice na Olomoucku, která dala vyvěračkám jméno, druhým pak nedaleká obec Mladeč. Prameny bývají vydatné i v poměrně suchých měsících, přesto se k nim samozřejmě více vyplatí vyrazit v době s dostatkem vody, kdy jsou vývěry vydatnější.

Samotné vyvěračky skutečně nejsou prameny v pravém slova smyslu, nýbrž pokračováním potoků, které se někde daleko zanořily pod zem a protékaly jeskynním labyrintem krasové oblasti. V případě zdejších vyvěraček prokázaly pokusy s barvou, že se v nich mísí voda z potoka Rachavky, který teče na jižní straně Třesína a některých dalších toků.

Dlouhá cesta podzemím

Nejpozoruhodnějším potokem, který zásobuje zdejší vývěry, je potok Špraněk protékající pod Javoříčskými jeskyněmi. U nich se část jeho toku ztrácí a objevuje se právě zde – 12 kilometrů od zanoření pod zem.

Voda zde vytéká přímo ze skály

Část vyvěraček má podobu běžného pramene, jiné vypadají jako malá jezírka, do kterých se ze dna viditelně tlačí voda. Kdysi zde prý bylo takových vývěrů vody víc, ale postupem času mizely. Z některých vyvěraček voda vytéká na blízkou louku. Jiné prameny tečou po povrchu jen pár metrů a zase mizí v podzemí. Místní voda se prý objevuje třeba i v několik kilometrů vzdáleném prameništi vodovodu Čerlinka nedaleko Litovle.

Vývěry vody jsou také významným biotopem zejména pro bezobratlé živočichy. Setkává se zde fauna žijící v podzemních vodách s faunou, která se nachází ve vodách povrchových. Asi nejvýznamnějším zástupce havěti, která zdejší vody obývá, je malý měkkýš praménka rakouská, jehož výskyt se zde ojediněle zaznamenal. Najdete tady ale i zástupce larev hmyzu, vodní červy a v neposlední řadě i drobné korýše – buchanky.

Turisty potěší, že voda vyvěraček nezamrzá ani v zimě a je tedy vhodná k návštěvě v období, kdy je zbytek krajiny schovaný pod sněhovou pokrývkou.

autor: kbz
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.