Voda a víno

Čtyři dny před českým referendem o vstupu státu do Evropské unie se někteří poslanci a senátoři, ale i vedení jejich stran, chovají skutečně česky. Káží vodu a přitom by velmi rádi pili, nebo už dokonce labužnicky pijí, víno. Všichni bez rozdílu už v parlamentu a na ministerstvech v posledních letech lobovali za prosazení Evropskou unií dotovaných projektů, podaných v jejich volebních obvodech. Museli, neobstáli by před voliči. Všichni bez rozdílu politické příslušnosti mají největší množství těch nejpřesnějších informací, dokazujících, že náš vstup do unie nemá alternativu; lidmi v referendu vyřčené Ne, by bylo brzdou a zbytečně pozastaveným procesem sdružování států, na které by doplatil především ten náš. A všichni bez rozdílu také vědí, jaká předvolební válka se už rozjela o čtyřiadvacet České republice přidělených poslaneckých míst v Evropském parlamentu. Ti se budou volit za rok.

Přesto třeba takový poslanec za ODS Ivan Langer řekne naplno, že on hlas našemu vstupu do unie nedá. Což o to, je to jeho právo, ale vzpomeňme si na tento efektní, ale politicky naprosto nekvalifikovaný krok za rok i za dobu delší a připomínejme si v souvislostech vodu a víno. Vzpomeňme si také za rok a za dobu delší na to, jak nejvyšší vedení komunistů doporučilo před referendem svým členům a voličům hlasovat proti našemu vstupu do Evropské unie. Tam je už nyní jasně vidět rozpor v doporučeních a potřebě prosadit sebe sama i své děti. Ve skupině našich parlamentních pozorovatelů v Evropském parlamentu přijali, přes všechna venkovní doporučování, místo tři poslanci KSČM. Miloslav Randsdorf, Kateřina Konečná a Jiří Maštálka jezdí, na rozdíl od jiných zákonodárců, na jednání parlamentu Evropy i v době, kdy mají pracovat a hlasovat v parlamentu českém. A stačí se jen občas pohybovat v kuloárech naší sněmovny, aby člověk z diskuzí o běžných rodinných starostech zaslechl vyprávět i komunistické zástupce lidu, jak svým dětem doporučují dobrý prospěch a jazykovou přípravu, protože dobrá místa nabídne Brusel, Štrasburk, případně Lucemburk pouze dobře připraveným. Otázka je nasnadě: Jak tedy budou tito lidé hlasovat? Jako stranické ovce, nebo jako maminky a tátové? Netřeba uzavírat sázky, myslím si. Svědomí není to, o co se tu hraje.

Evropská unie a Česká republika|foto:Marek Václavík

Společné mají doporučení komunistů a výkřiky Langerů jedno; poruchu sebevědomí. Mají právo hlasovat proti a mnozí opravdu budou. Komunisté vědí, že v otevřené Evropě budou se svou překonanou ideologií znamenat ještě méně, než znamenají dnes. Na Evropu si nevěří, a Ivan Langer? Ten už možná ví, že s ním strana do evropských židlí nepočítá. Jestli tomu tak není, káže nyní vodu stejně pokrytecky, jako ti poslanečtí rodiče KSČM, kteří se sklenkou vína dohlížejí na prospěch svých dětí, aby se alespoň ty v Evropě neztratily.