Vlci jsou neposedové. Dokazují to GPS obojky i DNA

9. květen 2022

Způsoby monitoringu nejrůznějších druhů zvířat se za desítky let moc nezměnily. Zoologové a ochranáři v zimě sledují zvířata pomocí stop, pobytových znaků a také přímým pozorováním. Platí to i na Šumavě v případě monitoringu vlka obecného. Ve výčtu metod přibyl ještě monitoring pomocí analýzy DNA.

Pavel Hulva s částí svého týmu

Vlci se na Šumavu začali viditelně vracet před více než šesti lety. V roce 2017 jsme pak společně s kolegy z Bavorského lesa mohli potvrdit založení první vlčí smečky na území Národních parků Šumava Bavorský les. Od té doby byl proto zahájen intenzivní monitoring vlků na území Šumavy. Jeho základem jsou ty osvědčené metody, jako je stopování sledování pobytových znaků, nebo třeba hlasová provokace, případně sledovaní některých jedinců díky GPS vysílači umístěném ve speciálním obojku. Zároveň Správa Národního parku Šumava odstartovala novou etapu spolupráce s Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy, konkrétně s vedoucím genetického monitoringu docentem Pavlem Hulvou, kterému ročně zasíláme desítky vzorků vlčího trusu, moči nebo tkání k analýze DNA.

"Vlčímu monitoringu se věnujeme od doby, kdy se tu vlci začali trvaleji vyskytovat. Je to tedy více než dekádu a tak máme poměrně přesnou představu o genetické variabilitě v rámci České republiky. Smeček tu není mnoho, je jich kolem dvaceti, z nichž většina jsou přeshraniční. Není to tedy tolik zvířat a proto s tím úsilím, které monitoringu věnujeme, víceméně o všech těch zvířatech máme nějakou informaci," říká Pavel Hulva.

Vlci jsou však neposedové a zvláště potomci alfapárů se po několika letech doslova vydávají do světa. A tak velmi často zavítají do zahraničí. Konkrétně jedna samice, která se narodila ve smečce na české straně Šumavy a v roce 2021 se jí podařilo nasadit obojek s GPS vysílačem, se v poslední době pohybuje výhradně na německé straně Šumavy a tak je předpoklad, že se tam usadí. V tu chvíli se mohou její genetické vzorky dostat do některé z laboratoří v Bavorsku. Ale i na to Pavel Hulva a jeho tým myslel, a proto jsou v rámci své práce součástí mezinárodního konsorcia.

„Máme standardizované metodiky, takže pokud se zvíře pohybuje přes hranice, jsme srovnáním dat té databáze se sousedními zeměmi schopni říct, odkud to zvíře pochází nebo na jak velké přeshraniční oblasti se příslušná smečka pohybuje," popisuje Hulva.

Díky tomuto jednotnému systému jsme tak v roce 2018 zjistili, že se vlk narozený o rok dříve na Šumavě dostal do Německa. Konkrétně v oblasti Durynska, asi 300 kilometrů vzdušnou čarou severně od Šumavy, byl objeven muflon evidentně ulovený vlkem. Z kořisti byl odebrán vzorek slin a následná analýza DNA prokázala, že šlo o samce, který pochází ze Šumavy. V ten samý rok došlo nedaleko Hamburku, zhruba 600 kilometrů vzdušnou čarou od Šumavy, ke střetu vlka s autem, který zvíře nepřežilo. Analýza DNA tohoto jedince opět prokázala, že se jedná o vlka, který se narodil v roce 2017 na Šumavě.

autor: Jan Dvořák | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio