Vínky, něžná součást lidových krojů

27. listopad 2021

Jako „koruna ženské krásy“ bývají někdy označované půvabné vínky, součást tradiční úpravy hlavy, tak jak ji praktikovali naši předci. Vínek, textilní pásek různých rozměrů, tvaru i výzdoby, vždy dotvářel obraz slavnostně vystrojené dívky nebo ženy.

Označení „vínek“ pochází od slova „vinout“ a zahrnuje celou řadu typů úvazů a zvýraznění ženské hlavy. Dívčí vínek býval úzký zdobený pásek ovinutý kolem čela. Byl znakem dívčí svobody a panenství. Mezi českými lidovými kroji najdeme ale i tzv. ženské vínky. Ty bývají o něco širší a velmi často výrazně zdobené. Na rozdíl od dívčích se nevázaly na účes, ale bývaly součástí celkové úpravy hlavy - uvazovaly se přes čepec nebo přidáním k pleně.

Chodské vínky

Vínky mívaly speciální výzdobu: nechyběly lesklé korálky, výšivky, stuhy, dokonce ani zrcátka jako symboly ochrany. V západních Čechách bývaly vínky velmi rozšířené. Na Chodsku si jich při svém pobytu všimla a popsala je i Božena Němcová. Kolem roku 1850 byly sice chodské vínky nahrazené vázanými šátky, ale tradicí vínku později obnovila vyhlášená znalkyně krojů a švadlena paní Bílková z Mrákova. Ještě později na ni navázala děvčata z Chodského souboru Mrákov, která dodnes při jejich vystoupeních můžete ve vínku potkávat.

Vínek byl na mnoha místech také součástí čepení nevěsty. Třeba na Chotěšovsku mívala nevěsta kromě pověstné chotěšovské korunky na hlavě právě také široký černý vínek (který jinak nosily i svobodné dívky) s pestře vyšívanými konci a krásnou paličkovanou krajkou.

Stříbrský vyšívaný vínek

Na Stříbrsku býval čepec u vdaných žen ovázaný modře vyšívaným vínkem zakončeným černou rostlinnou výšivkou a na koncích širokou krajkou. Svobodná dívka se na Stříbrsku od vdané ženy lišila tím, že nenosila čepec, ale přes vlasy pouze vínek, ve středu podšitý modrým plátnem s bílou květinovou výšivkou. Součástí svatebních obřadů bývalo tzv. „rozvázání“, kdy byl dívce rozvázán dívčí vínek a do kostela kráčela pouze v samotném čepci. Ten byl poté převázán vínkem pro vdané.

V Čechách se vínky nosily po celém území, zanikaly od 1. třetiny 19. století (v západních Čechách přežívaly zhruba o půl století déle). Podle etnografů pozůstatky vínků dodnes najdeme třeba u krojů na vlastním Plzeňsku – v podobě černých stužek uvazovaných přes čelo, které zároveň přidržují úvaz čepce s rozměrnou plzeňskou „holubicí“. Na Chodsku je černá široká sametka tzv. „vospánek“ součástí svatebního čepení.

autor: Michaela Vondráčková | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.