Vila Felicitas, známá také jako Zenkerova vila, je skvostem moderní architektury
Vila Felicitas, neboli vila Zenker, se nachází v Hornické ulici v Abertamech na Karlovarsku. Nechala si ji postavit významná rodina Zenkerů, která vlastnila proslulou abertamskou továrnu na výrobu rukavic. Na svou dobu byla velice moderní. Nechybělo v ní ústřední topení, důmyslná vzduchotechnika nebo koupelna s masážním sprchovým koutem.
Svůj název Felicitas získala vila po dceři továrníka Zenkera, která byla upoutaná na invalidní vozík. Interiér i s mobiliářem byl upraven tak, aby se po vile mohla snadněji pohybovat.
Objekt postavil ve dvacátých letech minulého století nejspíš švýcarský architekt Heinrich Scherrer. Vila je významným příkladem meziválečné moderny s množstvím unikátně zachovaných prvků. Najdete tam původní kruhová světla, mramorové schody, topení obložené mramorem, skleněné dveře, které byly na svou dobu neobvyklé a cennou koupelnu s růžovým mramorem a původní armaturou.
Na první pohled zvenku upoutá pozornost velká skleněná lodžie. Ta byla přistavena později, aby se ochrnutá dcera Felicitas mohla po vile pohybovat na invalidním vozíku. Ve vile rodina Zenkerových žila ještě krátce po konci druhé světové války, potom byla s ostatními členy rodiny odsunuta. Od 50. let minulého století ve vile sídlilo ředitelství lesnického učiliště, po revoluci byl objekt několik let opuštěný.
Od konce roku 2023 je majitelem vily město Abertamy. V současné době je vyklizená od nepůvodních prvků a návštěvníci tak mají možnost vidět její interiér tak, jak vypadal v roce 1936. Během hodinové komentované prohlídky si projdou vilu od sklepa až po půdu. Termíny je možné dohledat na webu muzea Abertamy.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
