Václav IV. byl po celý život srovnáván se svým úspěšným otcem. Toto břemeno nenesl dobře

17. říjen 2024

Být po celý život srovnáván s úspěšným otcem, to je těžké břemeno, které ne každý unese. Král Václav IV. je toho dokonalým příkladem. Narodil se roku 1361 a jeho otec, císař Karel IV., ho nechal korunovat králem už ve dvou letech.

Od mala syna zasvěcoval do politických jednání, a tím v něm vyvolal silnou averzi k vladařským povinnostem. Když se pak Václav IV. ujal roku 1378 vlády, neprojevovalo mu okolí zdaleka takovou úctu jako milovanému Otci vlasti.

Mladý král musel řešit závažné problémy jako morovou ránu nebo konkurenční boj dvou papežů. Pozice Václava IV. slábla a roku 1400 ho porýnští kurfiřti zbavili titulu římského krále. Pak vstoupil do hry Jan Hus, jehož velkou ochránkyní byla králova druhá žena Žofie.

Katolická šlechta králi vyčítala, že proti Husovým přívržencům nejedná dostatečně tvrdě. Panovník však od problémů utíkal a dával přednost lovu, většinu času trávil na svých loveckých zámečcích. Na tom Kunratickém ho zastihla zpráva o první pražské defenestraci, což ho silně rozrušilo. O několik dní později, 16. srpna 1419 z dosud nejasných příčin zemřel.

autor: Jan Herget
Spustit audio