V obci Andělská Hora stojí unikátní trojboký kostel od italského architekta Alliprandiho
Obec Andělská Hora na Karlovarsku je známá především díky zřícenině středověkého hradu Engelsburg, která stojí na skále v nadmořské výšce 717 metrů. Našli byste tam ale ještě jeden významný turistický cíl. Raně barokní kostel Nejsvětější Trojice, který tu byl postavený na přelomu 17. a 18. století.
Na místě dnešního kostela stála již ve 14. století dřevěná poustevna a mariánská kaple, pod níž vyvěral pramen s životadárnou vodou. A právě proto zde nechal hrabě Heřman Jakub Černín, tehdejší majitel panství, postavit poutní kostel Nejsvětější Trojice.
Návrh kostela vzešel z dílny významného italského architekta Giovanniho Battisty Alliprandiho, který byl dvorním architektem rodu Černínů. Je autorem celé řady převážně pražských šlechtických paláců. Sakrálním stavbám se věnoval jen okrajově. Kromě kostela v Andělské Hoře najdete jeho další církevní stavby třeba v Litomyšli nebo Benešově.
Kostel byl postaven na půdorysu rovnostranného trojúhelníku. Tento symbol se v Alliprandiho návrhu objevuje hned několikrát. Celý areál má také půdorys trojúhelníku. Na jeho vnější straně se nacházely tři otevřené kaple. Trojboký byl i původní oltář, který se však do dnešních dnů nedochoval, podobně jako jedna z kaplí. Nedochovala se ani většina vybavení či výzdoby interiéru kostela.
Od 19. století sloužil kostel jako hřbitovní a po druhé světové válce postupně zchátral. Díky celkové rekonstrukci, která proběhla na začátku milénia, byl obnoven a dnes slouží jako výstavní prostor. Můžete tu navštívit expozici věnovanou zaniklým obcím Doupovska, které zmizely z mapy kvůli zřízení vojenského prostoru Doupovské hory.
Do kostela se zájemci mohou přijít podívat od června do srpna. Skupiny pěti a více osob si mohou individuálně domluvit prohlídku po celý rok. Stačí zavolat na obecní úřad v Andělské Hoře.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
