V komoře pod Vřídelní kolonádou rostou kamenné růže
Chodbami pod vřídelní kolonádou nás provedla Kateřina Řádová ze SPLZAK. Natáčel Josef Šorfa
Jak to vypadá v chodbě pod karlovarským Vřídlem, kudy odtéká přebytečná minerální voda? A jak vznikají vyhlášené karlovarské kamenné růže? To mohou od května zjistit návštěvníci historické části vřídelního podzemí během komentovaných prohlídek.
„Ten prostor sloužil ještě v 19. století, když na povrchu stála litinová kolonáda,“ připomněla Kateřina Řádová z karlovarské Správy přírodních léčivých zdrojů a kolonád dobu, kdy zdobila lázně pseudorenesanční kolonáda vídeňského ateliéru Fellner a Helmer. Otevřena byla v roce 1879. Chodbou, kterou lidé procházejí, odtéká vřídelní voda z divokých vývěrů.
K největším zajímavostem patří prosklená komora pokameňování, kde díky sedimentům postupně vznikají karlovarské kamenné růže. Při výkladu Kateřiny Řádové příchozí uvidí také sbírku sintrů a vřídlovců, zanesené potrubí z počátku minulého století i vzácné bakterie a řasy, žijící na povrchu omývaném vřídelní vodou.
Dozvědí se také zajímavosti o Vřídelní kolonádě, o její historii nebo unikátním podloží, na kterém stojí. Nebudou chybět ani informace o nejznámějším a nejvydatnějším karlovarském prameni – Vřídlu. Prohlídková cesta vede zčásti po kovovém chodníku nad korytem řeky Teplé. Podrobnosti o exkurzích jsou dostupné na webových stránkách Správy přírodních léčivých zdrojů a kolonád.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
