Tipy na víkend v Karlovarském kraji: naučné procházky, zimní prohlídky památek i výstavy

O víkendu v Karlovarském kraji máte možnost navštívit několik zajímavých kulturních akcí. Vybrali jsme pro vás několik z nich.

Pátek 2. ledna

Zabruslit si mohou zájemci na chebském náměstí Krále Jiřího z Poděbrad. Kluziště je otevřeno od 14 do 16 a od 17:30 do 19 hodin. Brusle je možné si půjčit.

Extraliga ledního hokeje pokračuje v Karlových Varech od 18 hodin utkáním HC Energie s týmem pardubického Dynama.

Detail takzvaného Kynšperského betlému na vánoční výstavě na hradě v Lokti

Na hradě Loket si můžete prohlédnout vánoční expozici s kynšperskými betlémy. V budově markrabství je vystavena originální část loketského meteoritu, který patří k nejstarším nálezům svého druhu na světě. 

Výstava karlovarského výtvarníka a pedagoga Marka Wohlraba nazvaná Úhel pohledu zaujme v karlovarské Galerii umění. Autor pracuje s vyjádřením prostoru i perspektivy, kterým zachycuje útržky vzpomínek a vjemů z každodenních cest. 

Za příznivého počasí je možné projít si naučnou stezku Lubsko, zaměřenou na historii Lubů a okolí, jeho osídlení, rozvoj průmyslu a zemědělství, geologii a ekologii krajiny. Jde o stezku kruhovou, takže se z výchozího místa na parkovišti u městského úřadu na náměstí 5. května vrátíte zpět.

 Sobota 3. ledna

Pohled na chebský hrad

Chebský hrad umožňuje od 10 do 15 hodin bezplatné víkendové zimní prohlídky. Volně přístupné jsou venkovní prostory, tedy i hradní nádvoří s expozicí starověké a středověké mechanické artilerie a torzo románského paláce z doby císaře Fridricha I. Barbarossy.

Zabruslit si mohou zájemci na chebském náměstí Krále Jiřího z Poděbrad. Kluziště je otevřeno od 14 do 16 a od 17:30 do 19 hodin. Brusle je možné si půjčit.

Výstavu předního českého malíře střední generace Filipa Černého, nazvanou Románové řezy, připravili v karlovarské Becherově vile. Autor představuje figurální výjevy, svébytná zákoutí a zejména imaginární představy.

Naučná stezka Kladská

Příjemnou procházku nabízí Naučná stezka Kladská ve Slavkovském lese u stejnojmenné osady. Trasa dlouhá necelé dva kilometry prochází rašeliništěm a vede kolem Kladského rybníka, po okraji národní přírodní rezervace Kladské rašeliny, v části pojmenované Tajga. Po obvodu jsou odpočívadla a vyhlídková místa.

Za příznivého počasí je možné projít si naučnou stezku Lubsko, zaměřenou na historii Lubů a okolí, jeho osídlení, rozvoj průmyslu a zemědělství, geologii a ekologii krajiny. Jde o stezku kruhovou, takže se z výchozího místa na parkovišti u městského úřadu na náměstí 5. května vrátíte zpět.

Neděle 4. ledna

Chebský hrad umožňuje od 10 do 15 hodin bezplatné víkendové zimní prohlídky. Volně přístupné jsou venkovní prostory, tedy i hradní nádvoří s expozicí starověké a středověké mechanické artilerie a torzo románského paláce z doby císaře Fridricha I. Barbarossy.

Zabruslit si mohou zájemci na chebském náměstí Krále Jiřího z Poděbrad. Kluziště je otevřeno od 14 do 16 a od 17:30 do 19 hodin. Brusle je možné si půjčit.

Výstavou Malý princ provede v centru Svatý Linhart nad Karlovými Vary od 17 hodin při komentované prohlídce herečka Stephanie Van Vleet. Zájemci projdou expozicí Elišky Podzimkové a dozví se ještě více o samotném příběhu Francouze Antoina de Saint – Exupéryho. Místo je třeba si rezervovat. 

Výstava karlovarského výtvarníka a pedagoga Marka Wohlraba nazvaná Úhel pohledu zaujme v karlovarské Galerii umění. Autor pracuje s vyjádřením prostoru i perspektivy, kterým zachycuje útržky vzpomínek a vjemů z každodenních cest. 

Tradiční výstava betlémů zaujme v klášterním Kostele Zvěstování Panny Marie v Ostrově. Návštěvníci uvidí například pohyblivý betlém, který vytvořil speciálně pro Klášterní areál Bohumil Dušek. Téměř každá z jeho postaviček se hýbe.

autoři: Josef Šorfa , ern
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.