Sukeň a správec
19. květen 2010
Asi každý uživatel jazyka už někdy slyšel vyjádření jako černá šisovaná sukeň, prodám riflovou sukeň, je to nezvyk nosit takovou sukeň apod. Každý asi také pozná, že jde o vyjádření vybraná z běžného, neoficiálního hovoru, takže mnozí už možná také tuší, že s tvarem sukeň asi nebude něco v pořádku. Ošidnost tohoto tvaru spočívá v tom, že nepatří do spisovného jazyka. Slovo sukně totiž skloňujeme podle vzoru „růže“ a správné tvary prvního a čtvrtého pádu tedy jsou sukně a sukni. Ve spisovném jazyce bychom tedy měli naše úvodní vyjádření upravit na černá šisovaná sukně, prodám riflovou sukni, je to nezvyk nosit takovou sukni. Mnohem zajímavější než samotná oprava je ale úvaha, odkud se tvar sukeň vzal. Rozhodně to není produkt jazykové hravosti, příčinu musíme hledat v systému skloňování podstatných jmen ženského rodu. Položme teď otázku pro přemýšlivé posluchače: kterému ženskému vzoru by odpovídal tvar sukeň v 1. a 4. pádě jednotného čísla?
Je to hodně obtížná otázka?
Vůbec ne. Nebudeme posluchače napínat a rovnou prozradíme, že jde o vzor „píseň“. Když si vedle sebe napíšeme všechny tvary jednotného čísla vzorů „píseň“ a „růže“, zjistíme, že se liší právě jen ve tvarech 1. a 4. pádu, a pokud je u nějakého jazykového prostředku takto rozsáhlá shoda u dvou různých vzorů, je už jen krůček k tomu, abychom sáhli ke tvarům jiného vzoru, než jaký je u daného slova obvyklý. Méně učeně řečeno: pokud se většina tvarů dvou různých vzorů shoduje, pak jejich podobnost výrazně usnadňuje použití tvarů toho „druhého“ vzoru. A pro zajímavost: pokud bychom si chtěli ověřit, jak si sukeň vede v praxi, pak např. běžným internetovým vyhledávačem zjistíme, že tvar sukně výrazně vede s 1 480 000 výskyty nad tvarem sukeň, který nalezneme v pouhých 1 760 výskytech. Nutno poznamenat, že do přísně spisovných textů tvar sukeň neproniká. Drží se spíše v neoficiální komunikaci a je to tak v pořádku.
Takže nemusíme čekat, že v nějaké nové mluvnici spisovné češtiny už bude uvedený i tvar „sukeň“.
To jistě ne, nadále zůstane znakem běžného hovoru. U podstatných jmen vzoru „růže“ ale ještě chvíli zůstaneme. Nedávno jsme úplnou náhodou zachytili zápis z jedné obecní kroniky, ve které bylo uvedeno, že při nějaké místní potyčce bylo několik tabul v okně rozbito. Odkud se vzal tvar tabul? I zde můžeme s nadsázkou říci, že pro něj nebylo třeba jít daleko. Sám vzor „růže“ má totiž přesně vymezenou skupinu slov, u kterých má 2. p. mn. č. tzv. „nulovou koncovku“: čištění ulic, 5 košil, tisíc mil, zápal plic.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Ukrajinci doufají, že je Amerika nezradila, hodně se tu teď mluví o Mnichovské dohodě, popisuje expert
-
Smetana: Udržování míru na Ukrajině má být podle USA zodpovědností Evropy. Ta na to není připravena
-
Hokejisté Sparty porazili ve šlágru 45. kola Pardubice 5:3. Vítkovice podlehly Varům a zůstávají poslední
-
Zprostředkovává seniorům zážitky pomocí virtuální reality. ‚Vrací se jim jiskra v oku,‘ říká Háša