Sokolov slaví sto let Hornického domu. Kulturní srdce města se otevřelo veřejnosti od sklepa po půdu

V Sokolově se o víkendu slavilo. Městský dům kultury, který byl slavnostně otevřen 4. října 1925 jako Hornický dům, se dočkal stého výročí. Budova, považovaná za architektonickou i společenskou dominantu města, se veřejnosti otevřela od sklepa po půdu. Návštěvníci mohli nahlédnout do běžně nepřístupných prostor a zažít bohatý kulturní program.

Už v pátek přijel zahrát filmové melodie Karlovarský symfonický orchestr. Součástí sobotních oslav byly dětské soutěže, divadelní představení i vystoupení tanečních souborů, které v domě působí. Odpoledne patřilo setkání bývalých zaměstnanců a příjezdu delegace z partnerského města Schwandorf. Večer završil slavnostní společenský program.

Ředitel domu kultury Jan Picka, který je s domem spjatý od dětství, připomněl význam této instituce pro město. „Vždycky, když bylo lidem v Sokolově ouvej, směřovali své kroky do Horňáku. Je to kulturní a společenské srdce města,“ řekl v živém vysílání Českého rozhlasu Karlovy Vary.

Architektonický skvost Rudolfa Welse zůstal srdcem města už celé století

Hornický dům navrhl významný architekt Rudolf Wels. Jeho práce zdobí i Karlovy Vary a Cheb. Stavba trvala necelé dva roky a byla financována Československým státem. Wels se později stal obětí nacistické perzekuce. Se svou rodinou zahynul v Osvětimi. Na jeho dílo ale Sokolov dodnes navazuje.

Nejzajímavějším architektonickým prvkem budovy je reliéf Jeden den života horníka. Je složený z devíti částí, kdy se horník loučí s rodinou, potom s kolegy odchází do práce, fasuje nástroje, fárá do dolu, sjíždí do hlubin výtahem. Na dvou dalších obrazech pracují horníci v dole, vyfárají, vrací se zpět a setkávají se s rodinou.

Budova během sta let prošla řadou proměn i změn názvu. Z původního Bergarbeiterheimu se stal Kreishaus, později Dům kultury a techniky, až se ustálil současný název Městský dům kultury Sokolov. Místní mu ale stále nejčastěji říkají „Horňák“.

Kniha o historii budovy přibližuje bohaté dějiny i zapomenuté příběhy

Podle historiků Jana a Michaela Rundových, autorů knihy Hornický dům v Sokolově, budova zažila bouřlivé dějiny. V období druhé světové války v ní sídlily nacistické organizace, po osvobození krátce americký důstojnický klub. Bez vážného poškození přežila i bombardování města v dubnu 1945. „Nejtěžší období přišlo právě tehdy, ale Horňák se z něj rychle vzpamatoval,“ uvedl Jan Rund.

Zlatá éra plná hudby, tance a společenského ruchu

Za zlatý věk označují Rundovi 70. léta a současnost. V domě sídlila kina, restaurace, knihovna i taneční sály. V období socialismu byl spjat s Festivalem politické písně, který patřil k největším kulturním akcím regionu. „Zdejší sály hostily stovky vystoupení, televizních pořadů i plesů,“ připomněl Michael Rund.

Práce na knize o historii Městského domu kultury v Sokolově nebyla jednoduchá. Vyžadovala pečlivé studium archivních materiálů v Karlových Varech, Jindřichovicích i v Praze a zároveň přiměla podívat se na historii hornického regionu ze širšího pohledu.