Sokolov slaví sto let Hornického domu. Kulturní srdce města se otevřelo veřejnosti od sklepa po půdu
Přesně sto let od slavnostního otevření Hornického domu si Sokolov připomněl historii své ikonické budovy. Městský dům kultury, známý jako „Horňák“, přivítal v sobotu návštěvníky na oslavách, které nabídly koncerty, divadlo, prohlídky i setkání bývalých zaměstnanců.
V Sokolově se o víkendu slavilo. Městský dům kultury, který byl slavnostně otevřen 4. října 1925 jako Hornický dům, se dočkal stého výročí. Budova, považovaná za architektonickou i společenskou dominantu města, se veřejnosti otevřela od sklepa po půdu. Návštěvníci mohli nahlédnout do běžně nepřístupných prostor a zažít bohatý kulturní program.
Už v pátek přijel zahrát filmové melodie Karlovarský symfonický orchestr. Součástí sobotních oslav byly dětské soutěže, divadelní představení i vystoupení tanečních souborů, které v domě působí. Odpoledne patřilo setkání bývalých zaměstnanců a příjezdu delegace z partnerského města Schwandorf. Večer završil slavnostní společenský program.
Ředitel domu kultury Jan Picka, který je s domem spjatý od dětství, připomněl význam této instituce pro město. „Vždycky, když bylo lidem v Sokolově ouvej, směřovali své kroky do Horňáku. Je to kulturní a společenské srdce města,“ řekl v živém vysílání Českého rozhlasu Karlovy Vary.
Architektonický skvost Rudolfa Welse zůstal srdcem města už celé století
Hornický dům navrhl významný architekt Rudolf Wels. Jeho práce zdobí i Karlovy Vary a Cheb. Stavba trvala necelé dva roky a byla financována Československým státem. Wels se později stal obětí nacistické perzekuce. Se svou rodinou zahynul v Osvětimi. Na jeho dílo ale Sokolov dodnes navazuje.
Nejzajímavějším architektonickým prvkem budovy je reliéf Jeden den života horníka. Je složený z devíti částí, kdy se horník loučí s rodinou, potom s kolegy odchází do práce, fasuje nástroje, fárá do dolu, sjíždí do hlubin výtahem. Na dvou dalších obrazech pracují horníci v dole, vyfárají, vrací se zpět a setkávají se s rodinou.
Budova během sta let prošla řadou proměn i změn názvu. Z původního Bergarbeiterheimu se stal Kreishaus, později Dům kultury a techniky, až se ustálil současný název Městský dům kultury Sokolov. Místní mu ale stále nejčastěji říkají „Horňák“.
Kniha o historii budovy přibližuje bohaté dějiny i zapomenuté příběhy
Podle historiků Jana a Michaela Rundových, autorů knihy Hornický dům v Sokolově, budova zažila bouřlivé dějiny. V období druhé světové války v ní sídlily nacistické organizace, po osvobození krátce americký důstojnický klub. Bez vážného poškození přežila i bombardování města v dubnu 1945. „Nejtěžší období přišlo právě tehdy, ale Horňák se z něj rychle vzpamatoval,“ uvedl Jan Rund.
Zlatá éra plná hudby, tance a společenského ruchu
Za zlatý věk označují Rundovi 70. léta a současnost. V domě sídlila kina, restaurace, knihovna i taneční sály. V období socialismu byl spjat s Festivalem politické písně, který patřil k největším kulturním akcím regionu. „Zdejší sály hostily stovky vystoupení, televizních pořadů i plesů,“ připomněl Michael Rund.
Práce na knize o historii Městského domu kultury v Sokolově nebyla jednoduchá. Vyžadovala pečlivé studium archivních materiálů v Karlových Varech, Jindřichovicích i v Praze a zároveň přiměla podívat se na historii hornického regionu ze širšího pohledu.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.