Rudá věž smrti připomíná děsivé dědictví komunistického režimu

10. srpen 2021
Krušnohorské ozvěny

Na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO v oblasti regionu Krušnohoří/Erzgebirge patří celá řada pamětihodností, které připomínají slavnou hornickou minulost. Jedna z nich, Rudá věž smrti, připomíná ale minulost velice neslavnou. Je spojená s dědictvím zločinného komunistického režimu z 50. let minulého století.

Jen zlověstná meluzína se prohání v sedmipatrové věži v bývalém areálu Škody Ostrov, kde připomíná otrockou práci politických vězňů v době komunistického režimu. Červené cihly a tragický osud novodobých nevolníků - i to symbolizuje název Rudá věž smrti.

„Jde o provoz bývalé třídírny a drtírny uranové rudy, která tam byla svážena nejen z jáchymovských dolů ale i z Horního Slavkova a Příbramska. Věž a areál, který ji bezprostředně obklopoval, fungovala v letech 1951 až 1956," poznamenal Tomáš Bouška, spolupracovník Konfederace politických vězňů. 

Dřina čekala na hrdiny západního odboje, letce, vojáky, katolické kněží a intelektuály, kteří se nesmířili s bolševizací tehdejšího Československa. Lidé nepohodlní komunistickému režimu se hodili jako pracovní síla. Museli zajišťovat dodávky radioaktivní uranové rudy do bývalého Sovětského svazu.

Jak připomněl Bouška, radioaktivní prach byl i v okolí věže. Hlavně v oblečení, které vězni nosili po celý svůj pobyt v táboře. Měnilo se jedině spodní prádlo, a to jen jednou za tři týdny.

Rudou věž smrti si mohou zájemci prohlédnout při komentovaných prohlídkách o víkendech a svátcích od května do října. Součástí prohlídky je také expozice části výstavy muzea III. odboje, výrobky vězňů nebo dobové vězeňské ošacení. Přihlásit k prohlídce je možné zde.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.