K světovému dědictví UNESCO patří i kopečky u Božího Daru
K jedinečným hornickým památkám patří i neobvykle zvrásněná krajina na Božídarsku. Můžete jí vidět například na stezce Božídarské rašeliniště nebo na stezce štoly Johannes od Božího Daru na Zlatý kopec.
Stovky kopečků zeminy, takzvaných sejpů, roztroušených západně od Božího Daru jsou dokladem obrovského rozsahu rýžování cínovce. Cínové krupky připomínající malá hnědočerná až hnědočervená těžká zrna o velikosti několika milimetrů tam rýžovali od 16. do 18. století.
„Svým rozsahem patří k největším v Krušných horách,“ uvedl ředitel společnosti Montanregion Krušné hory – Erzgebirge Michal Urban.
Horníci museli před samotným rýžováním odkopat okolo dvou metrů naplavenin a pak ještě postavit dřevěné konstrukce. „Vrstvu obohacenou cínovcem bylo potřeba přerýžovat pomocí dřevěných splavů, na které se pustil proud vody. Lopatou se na ně házela hlína, a protože cín je těžší než ostatní součásti, tak zůstával na splavu,“ popsal tvrdou práci horníků Urban. Hlušinu házeli horníci stranou a vytvořili tak sejpy.
Více se dozvíte v posledním díle seriálu Krušnohorské ozvěny. Poslechnout si také můžete ukázku, jak dostal Boží Dar v 16. století svůj název.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
