Na stezce Jáchymovské peklo najdete i hrad neslavně proslulého bachaře
Slavnou hornickou minulost, kterou umocnil zápis na seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO, ale i temné stránky historie naší země, připomíná osm a půl kilometrů dlouhá naučná stezka Jáchymovské peklo.
Krásnou přírodu centrální části Krušných hor a celkem dvanáct zajímavých zastavení nabízí naučná stezka Jáchymovské peklo. Trasa začíná před kostelem svatého Jáchyma a pokračuje po žluté turistické značce okolo muzea. Jedním ze zastavení je například Štola č. 1, návštěvníci také poznají místní lesní porosty, dozvědí se o táborech Svornost a Nikolaj nebo o dole Rovnost.
„Důl byl založen v roce 1792, kdy byl pojmenován po císaři Rudolfovi I. Když se tam začala těžit uranová ruda, byl přejmenován na Rovnost. Doplnil tak trojici tří hlavních uranových dolů v Jáchymově. Rovnost, Svornost a Bratrství,“ poznamenal ředitel společnosti Montanregion Krušné hory – Erzgebirge Michal Urban. Po druhé světové válce byly v šachtách budovány tábory nucených prací.
V pracovních táborech dřelo do roku 1961 v době komunistického režimu přes 60 tisíc vězňů. Velice často byli nepohodlní kvůli tomu, že se nechtěli smířit s bolševizací země. Život se pro ně stal na Jáchymovsku peklem, které stezka připomíná. Jedním z pozůstatků té doby je i torzo Palečkova hradu. „Stavbu si nechal budovat jeden z bachařů, kterému se říkalo Paleček,“ dodal Urban.
Podrobnosti uslyšíte v reportáži!
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
![ze_světa_lesních_samot.jpg ze_světa_lesních_samot.jpg](https://vary.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/30211a0c09767f56cedafa33e6481497.jpg?itok=KWqo-X-T)
![](https://vary.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/1cbf078c2113e4a20ba2b4185c2821e2.jpg?itok=FkhfJLo4)
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.