Rotavské varhany vznikly díky sopečné erupci. Krásu čedičové stěny ale odkryla až těžba kamene
Nedaleko obce Rotava na Sokolovsku v Karlovarském kraji najdete uprostřed smrkového lesa působivý skalní útvar s názvem Rotavské varhany. Skála, která opravdu připomíná kostelní varhany, je tvořená spoustou kamenných sloupců. Jde o unikátní geologický útvar ze sklovité magnetické horniny podobné čediči, která má vysoký obsah železa.
Masiv o rozměrech přibližně 64 ×12,5 metru vznikl jako důsledek dávné sopečné erupce, při níž se na zemský povrch dostala láva, která se roztekla do okolí. Výjimečné vlastnosti získala vzniklá hornina díky rychlému tuhnutí, při kterém nestačily vykrystalizovat čedičové krystaly, ale vznikla skleněná hmota. Proto se Rotavským varhanům někdy říká Skleněná hora. Rychlé chladnutí lávy je zodpovědné i za charakteristickou sloupcovitou odlučnost, kdy se při lámání kamene tvoří převážně šestiboké hranoly.
Ovšem nebýt lidské činnosti, zůstala by krása varhan lidskému oku skryta možná na věky. Skalní stěna byla totiž odkryta až při lámání kamene v kamenolomu, který patřil rodu Nosticů a zásobil kamenem významnou část rakousko-uherské monarchie. Po skončení těžby ve 20. letech 20. století nechal hrabě Nostic citlivě upravit okolí a vysázet kolem dokola smrkový les. Od 50. let jsou varhany a jejich okolí chráněny jako přírodní památka.
Rotavské varhany jsou součástí stejnojmenné naučné stezky, která je dlouhá šest kilometrů a vede většinou po pohodlných cestách a pěšinách. Na větší převýšení a místy skalnatý terén narazíte jen v blízkém okolí varhan. Jedná se vlastně o okruh, jehož začátek i konec je před budovou Městského úřadu v Rotavě.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
