Recept na knedlík, co drží (Čechy) pohromadě
Knedlíky v různých podobách se v Evropě i jinde připravují po staletí. Na našem území se o nich zmiňují prameny už ve středověku. Postupem času se měnily suroviny i způsoby přípravy. V 18. a 19. století získal houskový knedlík podobu, kterou známe dnes, právě v době, kdy se formovala moderní česká kuchyně. Houskový knedlík z pšeničné mouky, se stal základem mnoha tradičních jídel. Skvěle se hodí k omáčkám všeho druhu, od svíčkové, po vepřo knedlo zelo.
Knedlíků existuje celá řada. Kromě klasického houskového se v českých kuchyních často připravují bramborové knedlíky, které se podávají třeba k uzenému masu nebo špenátu. Oblíbené jsou také špekové knedlíky, karlovarské knedlíky s bylinkami, kynuté ovocné knedlíky nebo chlupaté knedlíky, které se dělají ze strouhaných brambor. Každý druh má své místo a tradici v různých regionech.
Karlovarský knedlík nese jméno po známém lázeňském městě. Patří mezi mladší příbuzné houskového knedlíku a přesný původ není historicky doložen. Objevují se různé teorie i lidové příběhy, například o pohostinnosti po bitvě v roce 1866. Jisté však je, že se stal oblíbenou regionální specialitou.
Kynutý houskový knedlík se připravuje z pšeničné mouky, droždí nebo kvásku a z kousků opečené housky. Díky kynutí je lehký, nadýchaný a má jemnou pórovitou strukturu. Těsto se tvaruje do válečků, které se vaří ve vodě nebo v páře. Po uvaření se krájí na plátky a podává se k masům a omáčkám.
Houskový knedlík je víc než jen příloha. V českých domácnostech patří k symbolům poctivé kuchyně. Z několika obyčejných surovin vzniká jídlo, které zasytí a zvýrazní chuť omáček i masa. Od 19. století má své místo vedle tradičního vepřového se zelím nebo svíčkové na smetaně. A i když se trendy v gastronomii mění, knedlík zůstává oblíbeným jídlem, které spojuje generace.
Na svatého Martina se po celé zemi pečou husy. K nim se nejčastěji podává červené nebo bílé zelí a právě knedlíky. Klasická volba je houskový knedlík, ale stále častěji se objevují i bramborové šišky. Malé podlouhlé kousky z bramborového těsta, které mají jemnou chuť a k husímu sádlu se výborně hodí. V mnoha domácnostech se právě v tento den spotřeba knedlíků výrazně zvyšuje, protože bez nich by svatomartinská tabule nebyla úplná.
Netradiční recept: Karlovarský kynutý vír
- Těsto: 500 g hladké mouky (nebo polovina hladké a polovina polohrubé)
- 300 ml vlažného mléka
- 20 g čerstvého droždí (nebo 7 g sušeného)
- 1 vejce
- 1 lžička cukru
- 2 lžičky soli
- 40 g rozpuštěného másla
- 6 až 8 starších housek nebo rohlíků nakrájených na kostky
- Náplň: 80 g uzeného sýra nakrájeného na kostičky
- 2 lžíce nasekané petrželky a 1 lžíce kopru (volitelně)
- 50 g rozpuštěného másla s utřeným stroužkem česneku a špetkou soli
- 1 lžíce kmínu nebo trochu opraženého sezamu na posypání
Tato moderní varianta spojuje klasické kynuté těsto s uzeným sýrem, bylinkami a máslem. Můžete ji podávat jako přílohu nebo samostatné jídlo.
Postup
V mléce rozpusťte cukr, rozdrobte droždí a nechte vzejít kvásek. Přidejte mouku, vejce, sůl a rozpuštěné máslo. Vypracujte hladké těsto. Přikryjte ho a nechte kynout asi hodinu, dokud nezdvojnásobí objem. Mezitím na pánvi opečte houskové kostky dozlatova. Smíchejte je se sýrem a bylinkami. Těsto rozdělte na dvě části, vyválejte obdélníky a potřete česnekovým máslem. Posypte směsí housky a sýra, srolujte do válečků a konce dobře přimáčkněte. Zabalte knedlíky do čisté utěrky nebo je vložte do formy. Vařte v mírně vroucí vodě asi 30 minut nebo napařujte 35 minut. Po uvaření nechte knedlíky chvíli odpočinout, nakrájejte je a potřete máslem.
Tipy
- Místo sýra můžete použít uzené tofu.
- Sladká verze vznikne, když do těsta přidáte rozinky, skořici a cukr.
- Pro tradiční vzhled vařte knedlík v utěrce, ale dávejte pozor při manipulaci s horkou vodou.
Tento druh knedlíku spojuje tradici s novými chutěmi. Uzený sýr, bylinky a máslo se krásně doplňují s jemným kynutým těstem. Výsledek potěší každého, kdo má rád poctivou českou kuchyni a přitom rád zkusí něco neobvyklého.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka