Rangers: Inženýrská

Už čtvrtým rokem připadá na 24. leden Mezinárodní den vzdělávání. Zavedla ho Organizace spojených národů. Upozorňuje tím na to, že vzdělání je jedním z klíčů k udržitelnému rozvoji a boji proti chudobě.

Každý, kdo poctivě vystudoval vysokou školu, to bude znát. Nejprve bláznivá radost z toho, že jste byli přijati. Pak přijde první ročník s nadšením, kdy se do studia pustíte s chutí a naplno. Jenže život jde dál a přináší i existenční problémy, ve druhém ročníku se třeba oženíte a čekáte potomka. Nemáte, kde s nově založenou rodinou bydlet a ještě si musíte přivydělávat, jak to jde, aby rodina měla všechno, co potřebuje. Před vámi jsou ještě roky studia a vám se zdá, že to už nemá smysl, starostí je prostě moc. Na učení je čím dál tím méně času a vše vyžaduje více a více úsilí, učíte se po nocích. Ale kdo vydrží, vyhraje.

Každý však možnost studovat nemá. Přibližně pětina dětí, jak udává OSN, vyrůstá v současné době bez vzdělání, a pandemie, která v roce 2019 zachvátila svět, krizi ve školství ještě prohloubila. Podle dětského fondu Organizace spojených národů, ve zkratce UNICEF dokonce hrozí, že v řadě zemí vzniknou tzv. ztracené generace, tedy takové, kterým se se nedostane ve správný čas správného vzdělání. Gramotnost je totiž zásadní, číst a psát by měly umět všechny děti na světě a to přece stačí k tomu, abychom si spolu alespoň mohli posílat smsky a emaily. A třeba si pak i můžeme splnit sen, vystudovat i školu nejvyšší. Možná se oboru, ve kterém jsme dosáhli nejvyššího vzdělání, věnovat nebudeme, vzdělání nám ale zůstane. Je přece na celý život. Máme ale také dary od sudiček, třeba hudební nadání. A ani hudba bez vzdělání nejde dělat naplno. Inženýři ze skupiny Plavci o tom něco ví.

autor: Jaroslav Kopejtko | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

Karel Klostermann Ze světa lesních samot

Ze světa lesních samot

Koupit

Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.