Radyně má věž, ze které pozoroval vojenské manévry František Josef I.

26. březen 2021

Zřícenina hradu Radyně se nachází mezi Plzní a Starým Plzencem. Původně nesla název Karlskrone po svém zakladateli Karlu IV., který hrad nechal postavit mezi léty 1356-1361, ale jelikož se toto jméno neuchytilo, byl hrad přejmenován na Radyni podle vrchu, na kterém je postaven.

Zřícenina hradu Radyně z ptačí perspektivy

Dodnes sem můžeme během otevírací doby přijít a obdivovat historii místa. Ba co víc – můžeme vyjít 114 schodů a kochat se nádherným výhledem do krajiny. „Na sever můžeme spatřit město Starý Plzenec, tedy vlastníka tohoto hradu, na jih je to celý šumavský hřeben včetně vrchu Ostrý, dá se vidět i hrad Kašperk. Na západ je to kopec, na kterém stojí hrad Přimda, tedy nejstarší český kamenný hrad, a směrem na východ jsou to potom brdské kopce, kde se dá spatřit vrch Praha, nebo Tok,“ jmenoval zásadní body výhledů Jan Benedikt z Centra služeb pro turisty pod Radyní.

Z věže hradu Radyně si také nelze nevšimnout vyčnívajícího skalního útvaru mezi stromy. Jedná se o součást Skalní naučné stezky pod Radyní a Jan Benedikt uvedl, že jde pravděpodobně o místo s nejlepším výhledem na hrad samotný.

Zřícenina hradu Radyně

To, jestli hrad Karlskrone, tedy Radyni, Karel IV. vůbec někdy navštívil, není známo. „Nicméně jednoho monarchu českých zemí tady máme zcela jistě doloženého, a tím není nikdo jiný, než rakousko-uherský císař František Josef I. Ten totiž v roce 1885 vystoupal tady na ochoz věže a sledoval manévry svých vojsk, které probíhaly v okolí,“ řekl Benedikt. 

Roku 1558 už je Radyně uváděna jako pustý hrádek, čili se předpokládá, že někdy v první polovině 16. století hrad vyhořel, a to zřejmě po zásahu bleskem.

autor: Kateřina Dobrovolná | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.