Pro lidové písně do Písňovny!

V pondělí 10. listopadu byl v Praze v Kampusu Hybernská spuštěn internetový portál Písňovna. Slavnostní večer s hudbou znamenal vyvrcholení dlouholeté práce odborníků z oddělení etnomuzikologie a etnochoreologie Etnologického ústavu Akademie věd ČR.

Písňovna|foto:Zdeněk Vejvoda, Český rozhlas

Portál jedinečným způsobem zpřístupňuje unikátní rukopisné záznamy lidových písní. Jejich rzsáhlou sbírku založil již institucionální předchůdce Etnologického ústavu, někdejší Státní ústav pro lidovou píseň, který vznikl na základě ještě starších sběratelských projektů v roce 1919. V současné době jsou v depozitářích k dispozici tisíce rukopisných zápisů lidových písní ze všech českých, moravských a slezských regionů a řada starých tisků. Kvůli jejich zpřístupnění široké veřejnosti vznikl portál Písňovna.

Pro knihy do knihovny, pro písně…

Tak jako se chodí za literaturou do knihovny, do Písňovny se – alespoň virtuálně – chodí pro lidové písně. Už teď jich nabízí víc než 15 tisíc. A to budou další ještě hodně dlouho přibývat.

Portál Písňovna své uživatele každý den přivítá jinou, odborníky s nadhledem a humorem komentovanou písní. Při dalším hravém zkoumání nabízí internetová stránka uživatelsky vstřícnou cestu k historickým pramenům českých lidových písní, aby mohly v současné společnosti znovu ožít v umělecké i školní praxi.

Lze využít intuitivní možnosti vyhledávání písní podle částí jejich textu, podle melodie či místa původu. Útržek nápěvu stačí zahvízdat nebo zadat na virtuální klávesnici a digitální katalog nabídne všechny záznamy, které daný melodický motiv obsahují. Uživatelé mohou porovnat původní historický záznam i moderní přepis. Portál dokonce písňovou melodii sám přehraje. Lze zaslat dotaz i na konkrétní lokalitu nebo region. V řádu vteřin máte odpověď.

Za osobnostmi do regionů

Portál Písňovna je v oboru české lidové hudby skutečným mostem mezi minulostí a současností. Kromě mnoha způsobů vyhledávání českých, moravských a slezských písní podle textu, melodie či lokalit a regionů zde najdete podrobné informace o sběratelkách a sběratelích, mezi nimiž jsou vedle známých postav (jako např. Karel Jaromír Erben či František Sušil) i osobnosti méně známé či dosud spojované s jinými obory. Nejčastěji se jedná o učitele a učitelky, hudební skladatele či duchovní, ale zastoupeny jsou i dvě lékařky, magistrátní úředník, chemik, klasický filolog, obchodnice s plátěným zbožím, právník, rolník, novinář a vojenský důstojník. Písňovna opatruje tisíce jejich záznamů ze všech regionů Čech, Moravy a Slezska. To je zavazující dědictví nesmírné ceny.

Sekce pro učitelky a učitele

Součástí projektu je zvláštní sekce výmluvně nazvaná Učitelská písňovna. Jejím cílem je zapojení lidových písní do výuky na všech typech škol. Vyučující v ní najdou zpracované didaktické materiály a související podklady pro hravé aktivity využitelné nejen v hudební výchově, ale i v českém jazyce nebo dějepisu. Připraveny jsou i referenční nahrávky vybraných písní v podání dětských zpěváků i tzv. karaoke verze melodií v různých tóninách přizpůsobených potřebám různých věkových kategorií. 

Na závěr dodejme jména autorského týmu Písňovny. Tvoří ho etnomuzikologové Matěj Kratochvíl, Petr Nuska, Lucie Uhlíková, Ondřej Volčík a Zdeněk Vejvoda, etnochoreoložky Daniela Stavělová a Laura Kolačkovská a programátoři a zároveň skvělí muzikanti Marek Janata a Martin Mondek. Projekt byl podpořen z programu PRAK Akademie věd ČR.