Pitný režim: Co je málo? A co už moc?

11. červenec 2018
02911739.jpeg

Diskuse kolem toho, kolik tekutin vypít, jsou v kurzu. Do zájmu médií se téma dostává pravidelně během horkých letních dní. A zatímco někde se dočtete, že máme do těla dostat až čtyři litry denně, jinde najdete důrazné varování před podobným postupem a třeba i informaci, že vám stačí jen pár decilitrů. Shrňme si to základní…    

Denně se z lidského těla vyloučí v průměru asi 2,5 litru vody, a to nejen ve formě moči nebo ve stolici, ale také dýcháním a kůží. Tyto ztráty musíme do těla doplnit, ale neznamená to, že bychom museli stejné množství vody vypít.

Část vody totiž získáme vázanou v potravě a další si tělo vyrobí metabolickou činností, protože „spalováním“ potravy vzniká kromě oxidu uhličitého a některých odpadních látek také voda. Tyto příspěvky činí v průměru zhruba litr denně, takže vypít bychom v průměru měli další zhruba 1,5 litru tekutin.

Jak se projevuje dehydratace?

Mírný nedostatek tekutin se může projevit bolestmi hlavy, poklesem výkonnosti, jak psychické, tak fyzické, ale i únavou či malátností. Už při ztrátě tekutiny odpovídající 2% tělesné hmotnosti se snižuje náš výkon až o jednu pětinu. Při 5% dehydrataci pak už hrozí vážné projevy jako přehřátí organismu, oběhové selhání a šok.

Potřeba tekutin je individuální, závisí na mnoha okolnostech

Základní pravidlo dobrého pitného režimu zní, že potřeba tekutin je individuální, přičemž se pohybuje od jednoho až po několik litrů denně a závisí na mnoha faktorech. Jedná se například o věk a pohlaví, tělesnou hmotnost, tělesnou aktivitu, teplotu a vlhkost prostředí, zdravotní stav, oblečení atd.

Významnou roli hraje i množství a složení potravy, přičemž méně tekutin musí vypít lidé, kteří mají nízkou spotřebu soli a v jejichž dietě převažují obilniny, zelenina a luštěniny. Více tekutin naopak potřebují lidí konzumující slanou a sladkou potravu.

Děti a starší lidé jsou nejzranitelnější

Malé děti nesou vyšší riziko dehydratace, protože jejich těla mají malý objem celkové tělesné vody a běžná denní ztráta proto může představovat podstatný podíl. U starších lidí se také snižuje objem celkové tělesné vody a navíc u nich bývá oslaben pocit žízně.

Navíc je třeba počítat s tím, že mohou trpět některými chorobami ovlivňujícími metabolismus, krevní oběh nebo funkci ledvin, případně mohou užívat léky, které ovlivňují metabolismus a hospodaření těla s tekutinami. Tyto faktory mohou představovat vyšší riziko dehydratace u seniorů.

Základní příznaky nedostatku a nadbytku tekutin

Mezi příznaky nedostatku tekutin patří kromě pocitu žízně i sucho v ústech nebo oschlé rty a jazyk. Významným signálem je také tmavě žlutá barva moči. K projevům nedostatku tekutin mohou patřit i tendence k zácpě, škytavka nebo suchost pokožky.

Naopak nadbytek tekutin se projevuje častým močením, zejména v noci, pocením v klidu i za běžných teplot, včetně vlhkých rukou a nohou.

Jaké nápoje je vhodné pít?

Podle odborníků je nejvhodnějším nápojem čistá voda, ať už z vodovodu nebo ze studny, případně balené kojenecké, pramenité nebo slabě mineralizované minerálky bez přidaného oxidu uhličitého. V horkých dnech odborníci kromě čisté vody doporučují i vlažné nápoje nakyslé nebo nahořklé chuti.

Vhodné je příjem tekutin rozložit v průběhu celého dne. Na to bychom měli myslet i ráno, kdy tělo potřebuje doplnit noční ztráty. A k tomu obvyklý šálek čaje nebo dokonce kávy rozhodně nepostačuje.

Které nápoje jsou nevhodné?

Podle doporučení MUDr. Františka Kožíška z Národního referenčního centra pro pitnou vodu bychom se měli raději spíše vyhýbat různým druhům limonád, kolovým nápojům, ochuceným minerálkám, energetickým nápojům a nektarům. A to vzhledem k vysokému obsahu cukrů, který zvyšuje pocit žízně a přináší tělu „prázdné kalorie“.

Případně obsažená náhradní umělá sladidla zase mohou zvyšovat chuť k jídlu. A bublinky oxidu uhličitého spolu s organickými kyselinami z ochucovadel mohou vést k poškození zubní skloviny.

Je třeba také brát v úvahu, že kofein obsažený v kávě nebo v kolových a energetických nápojích působí jako diuretikum, tedy látka zvyšující tvorbu moči.

Zejména v horkých dnech odborníci doporučují vyhnout se sladkým nebo přechlazeným nápojům, které zvyšují pocit žízně.

Během nemoci nebo při užívání léků se řiďte radou lékaře

V případě řady chorob existuje potřeba pitný režim upravit. V některých případech je vhodné celkový příjem tekutin zvýšit a u jiných onemocnění naopak omezit. V případě užívání léků je třeba také brát v potaz skutečnost, že některé nápoje mohou mít s léky nežádoucí interakce.

Například grepová šťáva může vést ke komplikacím při kombinaci s užíváním některých léků regulujících hladinu cholesterolu, u některých antidepresiv nebo přípravků užívaných při vředové nemoci žaludku nebo onemocněních prostaty. Proto je vhodné se o pitném režimu a jeho specifikách nebo omezeních poradit se svým ošetřujícím lékařem.