Pískovcový vějíř na Dutém kameni v Kunratickém Švýcarsku je geologickým unikátem
K chloubám Libereckého kraje patří skalní města. Od velkých a známých, jako je Hruboskalsko či Sloupsko, až po malá a neprávem opomíjená skalní města, mezi které patří třeba Kunratické Švýcarsko. Tento nevelký skalní hřbet v Lužických horách mezi obcemi Kunratice, Drnovec a Cvikov se může pochlubit vzácnou sloupcovitou a deskovitou odlučností pískovce, která je známá spíš u čediče. Nejlépe patrná je na skalním suku, kterému se říká Vějíř nebo také Varhany.
Jednou z částí Kunratického Švýcarska je Přírodní památka Dutý kámen. Přibližně dvacet metrů vysoký pískovcový hřbet, jehož pozoruhodnosti ukrývá lesní porost. Vede na něj zeleně značená turistická cesta. Koho nevelké stoupání od silnice unaví, může si odpočinout na plošince s kamennou lavicí zvanou Karolínin odpočinek. „Je to do pískovce vytesaná lavice s korunkou v kamenném opěradle. Vznikla na počátku 20. století díky Horskému spolku pro nejsevernější Čechy,“ říká ředitelka destinační agentury Lužické a Žitavské hory Marie Kárová.
Kunratické Švýcarsko bylo turisty vyhledávané už koncem 19. století, kdy horské spolky zpřístupňovaly zajímavá místa. Skalní suk, na kterém je nejpatrnější sloupcová a desková odlučnost pískovce se nachází jen pár kroků od Karolínina odpočinku. „Právě pro to byla tato oblast vyhlášena přírodní památkou už na počátku 20. století a znovu pak po druhé světové válce v padesátých letech. Pískovcové varhany jsou opravdový unikát. Můžete to porovnat s nedalekou Panskou skálou, která je ale z čediče. Takových varhan je u nás v Lužických horách několik, ale pískovcové jenom tady,“ upřesňuje Marie Kárová.
Některé sloupečky jsou rovnoběžné, proto se skalnímu suku říká Varhany, jiné jsou vějířovité, proto pojmenování Vějíř. Sloupečky jsou čtyř až šestiboké, ale zároveň mnohem menší než čedičové, o průměru tří až šesti centimetrů a délce maximálně tři metry. Tak jako v jiných pískovcových skalních městech i tady probíhala těžba pískovce, což je patrné o pár desítek metrů dál. Na odtěžené stěně je tam vytesaný reliéf hlavy německého básníka Theodora Körnera.
Po tesaných schodech je skrz skálu možné vystoupat na vyhlídku Široký kámen. Té vévodí kamenný stůl, na kterém bývaly sluneční hodiny. Z vyhlídky je vidět na okolní vrcholy Klíč, Zelený vrch nebo Ortel. Lepšímu výhledu brání vzrostlé borovice.
Přírodní památka Dutý kámen je jen jednou částí skalního města Kunratické Švýcarsko, které pak pokračuje dál směrem na severovýchod za silničním tahem Liberec – Česká Lípa. Za silnicí stojí za návštěvu Skalní kaple u Kunratic, Karlův odpočinek nebo Jeskyně Waltro.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
