Krajková má jméno po krajkářství. Přitahuje obyvatele historií i klidem
V seriálu Místopis západních Čech zapátráme po další obci se zajímavým názvem. Dnešní díl nás zavede do Krajkové.
Obec Krajková má za sebou bohatou historii sahající až do poloviny 14. století. Její dnešní název odkazuje na tradici krajkářství, které se tu rozvíjelo po útlumu hornictví. Místní i noví obyvatelé si pochvalují klid, soudržnost a krásnou okolní přírodu.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1350. Tehdy patřila jako poddanská obec k panství Hartenberg. Původní název obce byl Gossengrün a podle některých pramenů mohl vycházet z místního příjmení rozšířeného už v 9. století.
Současný název Krajková získala obec až v roce 1947. „Název odkazuje na historickou tradici krajkářství v této oblasti," vyplývá z místních kronik. Ještě dříve ale obec živilo hlavně hornictví, těžila se tu ruda olova a stříbra, později i hnědé uhlí a kámen v lomech.
Práce, která přivedla lidi
Kromě krajkářství se v obci významně rozvinula i sklářská výroba. V bývalé textilní budově vznikla sklárna zaměřená na výrobu mikroskopických sklíček a zrcátek.
„Většina občanů tady měla zajištěnou práci, proto se sem stěhovali," připomínají pamětníci. S útlumem těžby se obyvatelé přeorientovali na zemědělství a řemesla, která pomohla obci přežít proměny doby.
Krajková si dokázala získat i nově příchozí. „Maminka říkala: cítím tady uhlí a všichni mluví německy. Mysleli si, že tu zůstanou půl roku," vzpomíná rodačka Tereza Nohejlová na příchod svých rodičů z Plzně. Nakonec tu zakořenili, její otec byl dokonce dvacet let starostou.
Podobnou zkušenost má i nezávislá místostarostka Iveta Strýčková: „Původně jsme uvažovali o chalupě, ale byl tu klid a hezká příroda, tak jsme se rozhodli zůstat."
V současnosti žije v Krajkové zhruba 900 obyvatel. Funguje tu mateřská i základní škola, dobrovolní hasiči, fotbalový klub Dynamo nebo spolek myslivců. „Lidi se tu znají, je to bližší než ve městě," shrnuje Iveta Strýčková atmosféru obce.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.






