Valašské „frgály“

Připravujeme-li valašské vdolky s tvarohem, sypeme povrch nastrouhaným perníkem a říkáme jim „tvarožáky“. Naopak „trnčáky“ se mažou švestkovými povidly a sypou se máslovou drobenkou. Nejoblíbenější „hruščáky“ se připravují s pomazánkou ze sušených hrušek a sypou se také máslovou drobenkou. Krom toho můžeme použít čerstvé ovoce (borůvky, švestky, …). V každém případě jsou „frgály“, nebo jak se také říká „frngály“, vždy vynikající.

Suroviny na sedm koláčů:

500 g hladké mouky

120 g másla

100 g moučkového cukru

20 g droždí

200–250 ml mléka

2 žloutky

citrónová kůra, nastrouhaný muškátový oříšek

sůl

1 vejce na potření

tvarohová nádivka, švestková nebo hrušková povidla

strouhaný perník, drobenka

Postup:

Do hrnku rozdrobíme droždí, které rozetřeme s 1 lžící cukru. Přidáme 2 lžíce mouky, 4 lžíce vlažného mléka a vše rozmícháme, aby vzniklo řídké těsto. Povrch posypeme moukou a přikryté necháme na teplém místě kynout.

Do mísy nasypeme mouku, přidáme vykynutý kvásek, strouhanou citrónovou kůru a muškátový oříšek, sůl, rozpuštěné vlahé máslo a vše zaděláme vlažným mlékem, do kterého jsme rozkvedlali žloutky. Dobře promícháme a vypracujeme hladké těsto, které se nechytá mísy ani vařečky.

Povrch posypeme moukou a na teplém místě necháme kynout.

Vykynuté těsto rozdělíme na přibližně sedm stejných kousků, ze kterých vytvoříme bochánky. Pod ubrouskem je necháme ještě asi 10 minut odpočinout.

Z každého bochánku rozválíme tenká kola o průměru asi tak 30 cm. Jejich okraje potřeme rozšlehaným vajíčkem.

Celou plochu „frgálů“ potřeme silnější vrstvou některé ze zvolených pomazánek.

Ve středně vyhřáté troubě pečeme při 170 °C asi 20 minut.

Upečené „frgály“ krájíme na dlouhé výseče v podobě klínů.

Celková doba přípravy frgálů podle tohoto receptu trvá přibližně 3 hodiny.

Nejnovější recepty

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.