Nejzápadnější rozhledna v České republice je Háj u Aše
Rozhledna na vrchu Háj u města Aš se tyčí nad krajinou ve výšce 758 m n. m. a je jednou ze tří takzvaných Bismarckových rozhledem u nás. Věž dostala toto pojmenování po říšském kancléři Otto von Bismarckovi. Další tyto věže jsou u Chebu a u Mikulášovic.
„Výstavba trvala 13 měsíců a považuje se to za nejrychleji postavenou rozhlednu. Použito bylo 66 m³ žulových bloků, zhruba 65 tisíc cihel a bezmála 62 vagonů vápna. Oficiálně byla rozhledna otevřena 19. června 1904,“ uvedla pracovnice ašského infocentra Lucie Pitrmanová. „V nejvyšším patře se nachází 8 oken, kde jsou tabulky, na nichž je napsáno, kterým směrem se díváte a kde je co vidět. O patro níž jsou 4 ochozy bez okna, kde lze vyjít ven,“ popsala stavbu Nikol Kmochová taktéž z infocentra v Aši. Rozhledna má celkem 122 schodů.
Rozhledna sice není celoročně přístupná, ale i v zimním období, kdy je veřejnosti tak, jako mnoho dalších obdobných staveb uzavřena, je v jejím bezprostředním okolí co k obdivování. Krom samotné kamenné stavby, která je v krajině naprosto impozantní, můžeme přímo u rozhledny vyjít několik kamenných schůdků a kochat se alespoň malebným výhledem do okolního lesa.
„Hned pod rozhlednou se nachází sportovní areál. Ašsko je protkané cyklotrasami, takže sem jezdí hodně cykloturistů. V Aši samotné pak nalezneme sochu Martina Luthera, která je jediná v České republice. Dále je zde socha Goetheho, která je jedinečná tím, že je tady Goethe vyobrazen jako mineralog a v ruce drží minerál,“ popsala blízké okolí rozhledny na vrchu Háj Nikol Kmochová.
Na Ašsku najdeme také mnoho pověstí a legend: „Jedna je o skřítkovi Nahřbetskoč, jehož pomník se nachází ve zdejších lesích. Byl to takový malý zlý skřítek a komu skočil na záda, tak mu potom bylo špatně,“ uvedla Nikol Kmochová.
Ne nadarmo se říká, že kdo rozhlednu Háj nenavštívil, jako by v Aši ani nebyl.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
