Nejcennějším místem celé synagogy je schránka na tóru
Pouze při vybraných židovských svátcích se otevírá schránka na tóru, která je k vidění v plzeňské Velké synagoze v sadech Pětatřicátníků.
„Toto místo je nejvzácnější na celé synagoze. Říká se, že stojí schránka na tóru a kolem ní je postavená synagoga. Tóra je pro věřící na úrovni lidského života, kde je sepsáno vše, co Židé potřebují, aby věděli, a to od narození až po skonání. Je tam napsáno, jak se mají Židé chovat, jak se mají mezi sebou soudit, je to prostě zákon,“ popsal duchovní význam schránky na tóru a tóru jako takovou předseda plzeňské židovské obce Jiří Löwy.
Tóra je svitek, většinou pergamenu, natočený na dvou dřevěných špulkách, přičemž se píše na vnitřní stranu kůže, jelikož ta nepřišla do styku s ničím nečistým. Při čtení z tóry se používá ukazovátko, neboli jad, aby text nebyl nerozmazán prstem.
„Pro schránku na tóru neexistují velikostní předpisy, někde je velice zdobná, jinde strohá, je přikryta oponou, které se říká parochet. Plzeňský parochet je ozdoben korunou a 12 drahokamů zde symbolizuje 12 kmenů. Je to hodně o skrytých číslovkách, které mají svůj význam. Jedná se o celé zdobené průčelí, který tvoří honosné sloupy. Symbolizuje již neexistující chrám v Jeruzalémě,“ popsal schránku Jiří Löwy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.