Názvy západočeských měst a městeček

Mezi jména méně průhledná patří hlavně pojmenování německého původu, která se výslovnostně přizpůsobila češtině. Pro mě jako pro malé dítě např. souvisel název Kvilda s kvílením větru. U názvu Kvilda jde ale o spojitost s německým slovem Gewilde označujícím holou pláň bez lesa nebo louku, jmenoval se tak původní les na místě vzniku osady a jmenuje se tak - Kobylí hlava dodnes několik hor na území naší země, pojmenovaných podle podobnosti tvaru.

A podobně jsou trošku neprůhledné i názvy Manětín nebo Nepomuk. Pojmenování Manětín je zakončeno příponou -ín , kterou v současné češtině nacházíme u přivlastňovacích přídavných jmen typu matčin. A také jako přivlastňovací jméno vzniká - je odvozeno příponou -ín od osobního jména Maňata nebo Maněta, jde o dvůr Maňatův. Trošku složitější je to s původem a vývojem názvu městečka Nepomuk, jehož název je znám v celé Evropě díky nejslavnějšímu místnímu rodákovi - Janu Nepomuckému. Jméno vzniká přenesením pojmenování blízkého kláštera na ves tímto klášterem založenou. V dokladech se objevují dvě rovnocenné podoby jména - Nepomuk a Pomuk. Od konce 15. století je užívána podoba Nepomuk. Původ pojmenování souvisí se staročeskými slovesy pomuknúti/mukati, která znamenala být zticha, nemluvit, ani nehlesnout. Zřejmě zkřížení sloves nemluvit a pomuknúti se vytvořilo sloveso nepomuknúti, v němž předpona zdůrazňuje zápor. A tak vznikla i záporná podoba jména - Nepomuk, možná zde hrál roli i vliv celé řady pojmenování odvozených pomocí záporky - ne - Nebílovy, Nezbavětice.