Nakupili jsme spoustu chyb. Všichni, hodnotí nepovedenou sezonu šéf Karlovarska

Desetileté výročí volejbalovému klubu VK ČEZ Karlovarsko pořádně zhořklo. Ambiciózní tým, který si dal před sezonou skromné cíle a poprvé v historii klubu dal důvěru zahraničnímu kouči, ve skrytu duše doufal, že by mohl dokráčet opět k mistrovskému titulu. Jenže realita byla zcela jiná.

Karlovarsko skončilo v desáté sezoně mezi extraligovou smetánkou až na šestém místě. K tomu nezvládlo ani Český pohár, ve kterém si dělalo zálusk na účast ve Final Four.

„Sezona se nám vůbec nepovedla, když jsme neuspěli v extralize a vystoupení v Českém Poháru byla katastrofa,“ nehledal výmluvy prezident Karlovarska Jakub Novotný, který zhodnotil neúspěšnou sezonu.

Vraťme se tedy k cílům, které jste si stanovili před startem nové sezony. Tím bylo pohybovat se mezi elitní čtyřkou, uspět na mezinárodní scéně či postoupit v Českém poháru do Final Four. Znáte důvody, proč se to nepodařilo?

Dva základní cíle klubu nebyly splněny, a to postup mezi elitní čtyřku extraligy a postup do Final Four Českého poháru. Analyzujeme proč se tak stalo, ale už teď víme, že jsme nakupili spoustu chyb. Všichni. Vedení, trenéři i hráči. Dále pak tu byly další konsekvence jako zranění, onemocnění, ale na to se nelze vymlouvat. Šesté místo je prostě neúspěch pro klub jako jsme my, je potřeba za to vzít odpovědnost.

Trenéra jste měnili jednou před sezonou, kdy jste angažovali Liama Sketchera, podruhé pak během sezony, kdy se kormidla ujal Ondřej Hudeček.

My jsme vsadili na Martina Kopa asistenta Jirky Nováka. Bohužel osud chtěl jinak, a my museli narychlo před sezonou vzít jiného trenéra. Tím pádem se i družstvo budovalo nadvakrát a pozdě. Trenéra Liama Sketchera jsem vybral já, a to byla moje největší chyba, byl to omyl po všech stránkách. Volejbalu rozuměl, ale s hráči to neuměl, myslel si, že příjemná komunikace je základ. Není. Dril, práce a systém je základ. Extraliga a české prostředí je velmi specifické, demokracie tu nemůže fungovat. Pokud trenér není důsledný a jasně nenastaví některé systémy, tak máte za pár týdnů v kabině i na hřišti problém. A to se nám stalo. Poznal jsem to brzo, nějakou dobu jsem čekal, ale po prohraném Českém poháru už to dál nešlo. I když jsem věděl, že Ondra Hudeček vlastně trénovat A team nechce, protože jeho hlavní trenérský job je dělat mládež, museli jsme reagovat. Ondrovi za nasazení děkuji, jeho práce se určitě projeví v budoucnu.

Potvrdili tedy vámi vybraní hráči, kteří tým posílili své kvality?

Ne! To byl další problém. Normálně to u nás vždy fungovalo, tak že trenér si vybere hráče, vedení pak vyjednává podmínky. Teď se nám to pomotalo na začátku, kdy část družstva vybral Martin Kop, druhou část pak druhý trenér. Hráči, kteří byli vybraní panem Sketcherem, byli už to poslední, co na trhu zbylo a bylo to vidět. On byl zodpovědný za nákup Američana Spencera a Chorvata Mareliće, ani jeden tento hráč nám nepřinesl to, co jsme očekávali. Obzvláště s Američany jsme šlápli vedle. Jejich mentalita „jsem tu na zkušenou a na výletě“ se mi vůbec nelíbila. Ale opět s jiným, důslednějším a zkušenějším trenérem, by to třeba vše fungovalo jinak.

Kádr před startem soutěže podruhé prošel velkou obměnu, mohlo to hrát v rámci výkonů a výsledků hlavní roli?

Možná těch změn bylo moc. Dva trenéři, spousta hráčů, cizinci, kondiční trenér. Velká možnost udělat chybu, což se stalo. Nedůslednost při vybírání hráčů. Ono je to tak, že cizinci jsou potřeba. Kvalitních českých hráčů je velmi málo a nechtějí hrát moc v Čechách. Jejich agenti je navíc tlačí do ciziny, speciálně jeden, který je napojený na jeden konkrétní klub. Čili pokud chcete stíhat špičku, tak je potřeba mít cizince. A tam už můžete udělat chybu, protože nikdy přesně nevíte, co nakupujete. Cizinci se pak musejí i sžít s českým prostředím a českými hráči, a to se nám letos nepovedlo. Jihostroj třeba toto umí stále lépe než my, na tom musíme pracovat.

To se vše pak tedy odrazilo ve výkonech a výsledcích?

Ano, vše popsané se pak projevilo v tom, že jsme hůř přihrávali, dostávali esa v nejhorší možné momenty. Špatně jsme útočili, nehráli určité útočné kombinace, tak jak jsme měli a bezhlavě jsme podávali. Každý si pak myslel, že rozhodne zápas sám, nebo naopak se bál říct si o balon. Deset prohraných koncovek z jedenácti, to svědčí o tom, že družstvo mělo velké problémy.

Sice je ještě čas, ale jste již rozhodnuti, kdo povede tým z pozice hlavního kouče v novém ročníku extraligy?

Ano, trenéra už máme, je to Ital, ale české prostředí dobře zná. Působil i u české reprezentace s Jiřím Novákem. Já samozřejmě vím, že nejlepší by byl český trenér, ale prostě momentálně jsme se rozhodli takto. Martin Kop byl pro mne jediná volba, ten to odmítl z důvodů, které naprosto respektuji. Jakub Salon zůstane u týmu jako asistent, ten se velmi osvědčil. Ondra Hudeček se vrací zpátky na místo manažera klubu a dále se bude starat o řízení mládežnické složky, která jediná nám letos dělá radost. Bude stále trenér U22 a U18.

To směřuje také ke kádru, dozná nějakých změn, nebo má i nadále důvěru vedení?

Družstvo určitě musí projít obměnou, pracujeme na tom. Za prvé chceme hráče, kteří u nás chtějí být. Za druhé, podíl cizinců a Čechů musí být optimálně namixován. Ale hlavně se soustředíme na to, co umí a jestli chtějí vyhrávat. Žoldáky nechceme a každý musí znát svoji roli v týmu. Hezky se to píše, hůře realizuje. Přeci jen Vary nejsou Praha, ale nějak se s tím popereme i hodně s pokorou.

Budoucnost tedy máte naplánovanou?

Máme. Opravdu se tomu teď věnujeme. Snažíme se poučit z chyb, co jsme udělali. Chceme kompetitivnější družstvo. Máme připravený projekt i pro mladší nadějné hráče, ale zatím si to nechám pro sebe, protože je to ve fázi vyjednávání.

Pro vás osobně to znamenalo jakou zkušenost?

Tu, že se velmi rychle z vrcholu člověk dostane dolu. A že, i když se hodně pracuje, stačí pár špatných rozhodnut a pak už se toho moc zachránit nedá. Náš byznys je v tomto ohledu krutý, nemůžete si během sezony dokoupit půlku týmu jako fotbalisté. Čili na některá rozhodnutí je třeba nespěchat a jiná je naopak třeba tlačit. Osobně jsem se poučil ještě více v tom, že je třeba věci říkat sice slušně, ale jasně a tvrdě.

autor: Radim Jehlík | zdroj: VK ČEZ Karlovarsko
Spustit audio

Související