Nafrněná

9. září 2024

Jeden z našich posluchačů nám napsal: Souvisí název písničky Báry Polákové Nafrněná se slovem frňák?

Frňák je původně vulgární označení pro velký nos. Slovo vzniklo ze zvukomalebného slova frněti, které znamenalo chrápat, ale také vydávat zvuk nosem při nakrčení nosu a pohrdavém frknutí. Ze stejného slova bylo utvořeno i nespisovné „vofrňovat se“ ve smyslu ohrnovat nos nad něčím nebo někým. Přitom frněti je podle Etymologického slovníku obměnou slova frkati, tedy vydávat zvuk „frk“ nebo „frnk“.

Slovo frkati stojí v základu mnoha dalších slov popisujících např. rychlý pohyb ptáků, tedy že pták frnkl, udělal „frr“, ale také předmětů, které se rychle točí nebo pohybují. Vydávání zvuku „frr“ však můžeme popsat i jinou variantou tohoto slovesa, totiž slovesem „frčeti“ nebo „frnčeti“. Pořád je tu souvislost se zvukem „frr“, ale k základnímu významu se tu přidávají významy přenesené. A tak když o něčem řekneme, že to „frčí“, znamená to nejen rychlý pohyb, ale můžeme to použít také ve smyslu, že je něco v módě, že „to zrovna frčí“. Odsud pochází slovo „frčka“ ve významu módní knoflík a také slovo „frča“, což je v moravských nářečích ozdobná stuhová smyčka na ženském kroji. Frča bývala „natrčená“, to znamená ztuhlá, naškrobená, výrazná. Zkřížením těchto dvou slov vzniklo mnoho dalších přídavných jmen popisujících hlavně vzhled dívek, například že dívka je nafrčená, nafrnčená nebo nafintěná – všechna tato slova nesou význam „naparáděná“.

Slovo nafrněný v sobě ukrývá nejenom vztah ke slovu frňák, na který se ptal náš posluchač, není to jen výsledek nakrčení nosu nebo toho, že takový člověk nosí nos nahoru, povyšuje se, pohrdavě si odfrkuje. Zároveň je ve slově nafrněný přítomen i odkaz na jeho vzhled. Takový člověk se naparuje, je načinčaný, naparáděný, nafoukaný, ve všech těchto slovech vidíme předponu na- označující vysokou míru něčeho.

Ve videoklipu k písni Nafrněná Bára Poláková tento aspekt slova „nafrněný“ velmi přesně vystihla tím, že většina klipu ukazuje ženy, které se malují před zrcadlem, upravují si oční linky, vlasy, zkoušejí různé výrazy, koketně se usmívají, hází očima, mají na sobě výrazné oblečení, které má působit luxusně, přestože vlastně takové není.

autoři: Stanislav Jurík , Růžena Písková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.