Na Zámku Chyše uvidíte barokní fresku Petra Brandla. A také byt Karla Čapka coby domácího učitele
Zámek Chyše stojí v severozápadním cípu stejnojmenné obce v Karlovarském kraji. Původně vladycké sídlo prošlo během staletí různými stavebními proměnami. V 15. století bylo přebudováno na gotický hrad, v 16. století na renesanční zámek, na konci 17. století byl upraven do barokního slohu. A v 19. století získal současnou podobu novogotického zámku.
Jeho historie se začala psát už ve druhé polovině 12. století, kdy na jeho místě vzniklo tvrziště. O tři století později bylo přestavěno v duchu rané gotiky na hrad. Památkou na něj je dodnes dochované sklepení a hranolová věž.
O výstavbu zámku se zasloužil až Mikuláš z Lobkovic. Dnešní novogotickou podobu mu vtiskl ale až v půlce 19. století Prokop II. hrabě Lažanský. Jeho potomek vlastní zámek i dnes. Vladimír Lažanský koupil někdejší rodové sídlo v roce 1996 a po šestileté rekonstrukci zámku i zanedbaného parku jej zpřístupnil pro veřejnost.
Zájemci tu mohou navštívit zámecký okruh, který je provede nejen reprezentativními prostory včetně nejhonosnějšího Štukového sálu, ale také rozsáhlým gotickým sklepením. Za pozornost stojí originální freska barokního malíře Petra Brandla z roku 1699, která znázorňuje výjev ze Starého zákona.
Návštěvníci mohou také nahlédnout do bytu Karla Čapka, který u hraběte Lažanského v roce 1917 našel své první zaměstnání. Působil u něj jako domácí učitel jeho syna. Za návštěvu stojí i zmíněný krajinářský park, ve kterém najdete mimo jiné i 450 let starou lípu velkolistou.
Zámek Chyše můžete navštívit v dubnu a říjnu o víkendu a ve svátcích, od května do září pak denně kromě pondělí. Po předchozí dohodě ale zámecký pán rád přivítá turistické skupiny kdykoliv během roku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
