V Lubech na Chebsku mají sbírku historických hudebních nástrojů. Jsou mezi nimi housle z 18. století
Město Luby leží na západě naší republiky nedaleko hranic s Německem. První osídlení se datuje k roku 1100 a jeho původní název byl Schönbach. Až mnohem později si Luby vysloužily své jméno příznačně podle lubů, které tvoří spojnici mezi horní a dolní deskou smyčcových nástrojů a pomáhají tak vytvářet jejich konečný zvuk. Od 17. století si totiž místní dílny začaly budovat renomé mezi výrobci strunných hudebních nástrojů.
Postupem času se řemeslná zakázková výroba přesunula do manufaktur a z Lubů se začaly stále častěji vyvážet levnější nástroje. Na počátku 20. století byla produkce kolem 150 tisíc kusů houslí. Místní podnik Cremona platil dokonce za největšího evropského výrobce hudebních nástrojů.
Důležitým milníkem bylo založení odborné houslařské školy, která měla zvýšit úroveň houslařského řemesla a hudebního vzdělání. Škola založená v roce 1873 funguje dodnes. Velkovýroba nástrojů se však postupem času a vlivem levnější čínské konkurence snížila, až zcela zanikla. V několika rodinách se však tradice výroby předává dál.
Památku na zlaté časy Lubů a tradiční výrobu hudebních nástrojů dnes udržuje kromě posledních mistrů i místní muzeum. V malé expozici najdete prezentaci lubských hudebních nástrojů a informace o historii jejich výroby. Výstavu doplnilo chebské muzeum o další exponáty ze sbírek nástrojů z různých koutů planety včetně japonských louten šamisen, ruských balalajek nebo perko-arabských domer. Návštěvníci si tak mohou udělat obrázek, jak se vyvíjela výroba strunných hudebních nástrojů v různých částech světa.
Muzeum je umístěné v budově městského úřadu. Kromě adresy tak sdílí s radnicí i otevírací dobu. Je tedy možné ho navštívit celoročně. Dobrou zprávou pro všechny návštěvníky je, že vstupné do expozice je zdarma.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
