Mykologové našli v Zámeckém lese pod Debrníkem 500 druhů hub, 30 z nich patří mezi vzácné pralesní

Zámecký les pod Debrníkem, tedy ta jeho nejvzácnější část, je na šumavské poměry malá – rozkládá se na zhruba osmi hektarech. Navíc ji teď obklopují smrkové lesy, které čelí náporu kůrovce a v některých částech, které přiléhají k sousedním lesům spravovaným společností Lesy České republiky, probíhá těžba, případně odkorňování kmenů, které pak zůstávají na místě. Přitom každý strom, který v lese odumře a zůstane v porostu i jako mrtvý, je nesmírně důležitý.

Zámecký les|foto:Správa NP Šumava

„V rozšíření vzácných hub hraje roli také náhoda. Potřebují určitou pravděpodobnost, že z těch deseti tisíc padlých kmenů, jim jeden vyhovuje. A to je splněné na Boubíně, ale není to splněné tady, protože tady jsou padlé stromy v řádu desítek. V Mittelsteighütte jsou jich stovky a na Boubíně jsou jich tisíce. Takže houba má samozřejmě daleko větší šanci, že se tam uchytí," upozorňuje mykolog z Národního muzea v Praze Jan Holec.

Aktuální dvouletý průzkum Zámeckého lesa pod Debrníkem prokázal výskyt zhruba pětiset druhů hub, z nichž okolo třiceti patří mezi vzácné pralesní druhy. Jen pro srovnání, podobně velké jsou pralesovité zbytky v rezervaci Milešický prales, která leží nedaleko Boubína, nebo prales Hojná voda v Novohradských horách, který společně s nedalekým Žofínským pralesem představuje nejstarší chráněná území u nás. Z těchto tří porostů patří z mykologického hlediska právě Zámecký les u Železné Rudy mezi nejzajímavější. Ovšem nebyl zde prokázán výskyt některých druhů, které rostou nedaleko, přes hranici v bavorské pralesovité rezervaci Mittelsteighütte.

„Já jsem si říkal, že když vedle je Mittelsteighütte – tam je jeden takový špek, kterým je ohňovec Pouzarův, což je houba, která roste na starých jedlích a je tam hojná, na Boubíně je taky – tak jsem si říkal, že to tady musí být, protože ty samé kmeny jedlí, vypadají úplně stejně, tak ty tam taky jsou, ale nenašel jsem to tam. Tak malinko mě to zklamalo, protože jsem si říkal, že ty houby z Mittelsteighütte se tam budou natahovat, ale vědecké výzkumy těchto pralesních hub ukazují, že jejich šíření se spíše odehrává na krátkou vzdálenost, z kmene na kmen, že přeleze podhoubím nebo nějaký hmyz to přenese, ale ten dálkový přenos asi moc nefunguje," popisuje Jan Holec.

Pokud by se měl třeba zmiňovaný druh vzácné houby ohňovec Pouzarův dostat do Zámeckého lesa ze sousední rezervace Mittelsteighütte, bude to pravděpodobně trvat řadu let, ale také se to stát nemusí. Jenže, příroda je mocná a dokáže nás vždy překvapit, a tak je možné, že opakovaný průzkum této lokality v budoucnu prokáže výskyt nějaké vzácné houby, kterou teď mykologové nenašli.