Může trvanlivé pečivo za cukrovku a obezitu? Myši ztloustly po oblíbených „éčkách“

Hlodavec (ilustrační foto)
Hlodavec (ilustrační foto)

Kyselina propionová a její soli patří mezi nejoblíbenější „éčka“. V potravinách se používají k prodloužení jejich trvanlivosti. Nová vědecká studie ukazuje, že by propionáty mohly přispívat k obezitě a dokonce hrát významnou roli při vzniku cukrovky. Pokusné myši, které tyto látky přijímaly v potravě, postupně přibývaly na váze. Navíc se u nich objevila tzv. inzulinová rezistence, která vede ke vzniku cukrovky.

Co jsou propionáty a k čemu se používají?

Kyselina propionová patří mezi mastné kyseliny s krátkým řetězcem. V malém množství se vyskytuje v některých tucích, ale vzniká také bakteriálním štěpením složitějších látek na kůži nebo rozkladem vlákniny ve střevech.

Kyselinu propionovou a její soli si oblíbil potravinářský průmysl. Mohou totiž působit jako konzervační činidlo nebo bránit množení plísní, a tím prodlužovat trvanlivost potravin. Běžně se s nimi setkáváme v různých typech chlebů, toustů, sendvičů, baget, tortill, ale i v jemném pečivu jako jsou buchty nebo croissanty. Později bylo schváleno rozšíření využití propionátů také ke konzervaci výrobků z masa a z ryb.

O která „éčka“ jde?

Na obalech potravin je najdeme pod kódy E 280 – kyselina propionová, E 281 – propionan sodný, E 282 – propionan vápenatý nebo E 283 – propionan draselný.

Kolik propionátů sníme v potravinách?

Než mohlo začít používání propionátů jako přídatných látky potravinách, byly podrobeny celé řadě testů z hlediska vlivů na zdraví. V pokusech na zvířatech se neobjevily náznaky, že by tyto látky mohly vést k rakovině nebo poškozovat dědičnou informaci. Jediný podstatný problém se ukázal v podobě lokálních účinků na jícen pokusných psů, při použití propionátů ve vyšších koncentracích. Proto Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) schválil použití těchto látek s tím, že omezil použité koncentrace. Úřad se zabýval také tím, jakému množství propionátů jsou lidé v Evropě vystavení. Došel k závěru, že nejvyšším dávkám těchto látek jsou vystaveny děti, a to až kolem 40 miligramu na kilogram hmotnosti denně. V případě dospělých bývá toto množství zhruba poloviční.

Překvapivý účinek na hormonální systém. Vede k obezitě a cukrovce?

Zatím poměrně příznivý pohled odborníků na propionáty se však může v krátké době podstatně změnit. V dubnu 2019 zveřejnili odborný vědecký časopis Science Translational Medicine výsledky společného výzkumu americké Harvardovy univerzity a izraelských vědců. Studie popisuje skutečnost, že myším s přidanými propionáty v potravě vzrůstala po jídle výrazně hladina glukózy v krvi. Tím se nastartovala celá kaskáda chemických reakcí, která vedla k ovlivnění hladiny některých hormonů a speciálních proteinů. Podstatné je, že dlouhodobé vystavení pokusných myší nízké denní dávce propionátů vedlo k postupnému nárůstu jejich hmotnosti. Přitom myši byly vystaveny takovému množství propionátů, kterému jsou běžně vystavení lidé.

Tlustá myš (ilustrační foto)

Navíc se u pokusných myší objevila tzv. inzulinová rezistence. Tímto termínem lékaři označují stav, kdy některé orgány (například játra), tuková tkáň nebo svaly nejsou schopny reagovat správným způsobem na hormon inzulin, který reguluje hladinu krevního cukru – glukózy. Inzulínová rezistence je spojena s obezitou a bývá považována na příčinu cukrovky druhého typu.

Cukrovka patří mezi závažné choroby, přičemž drtivou většinu nemocných tvoří právě diabetici II. typu. Celosvětově je cukrovkou postiženo asi 400 milionů lidí. V České republice statistiky uvádějí zhruba 900 tisíc nemocných, přičemž další desetitisíce lidí patrně o své nemoci zatím ještě neví.

Slepý pokus na lidských dobrovolnících

Aby si výzkumníci ověřili, že pozorovaný jev může být relevantní také pro lidi, provedli slepý kontrolovaný pokus s malou skupinou zdravých dobrovolníků. 14 lidí bylo rozděleno do dvou skupin, z nichž jedna v jídle dostávala 1 gram propionátů denně, zatímco druhá, kontrolní, jenom placebo.

Jednalo se o dvojitý slepý pokus, ve kterém ani testovaní dobrovolníci, ani ošetřující personál nevěděl, kdo je vystaven propionátu, a kdo nikoli. Účastníkům testu byly odebírány vzorky krve vždy před jídlem, 15 minut po jídle a poté každých 30 minut během následujících 4 hodin. Laboratorní analýzy u lidských dobrovolníků zjistily podobné změny hladin některých ukazatelů v krvi jako u pokusných myší.

Co dál? Ověřování výsledků, opatrnost i hledání alternativ …

Autoři studie se proto domnívají, že propionáty by mohly hrát roli při vzniku obezity a cukrovky, a to v dávkách, kterým jsou lidé dnes běžně vystaveni. Ve vědě samozřejmě platí, že výsledky provedeného pokusu musí potvrdit další výzkumy. Určitě už v tuto chvíli je ale vhodná opatrnost při konzumaci potravin, které přidané propionáty obsahují. A potravinářský průmysl možná čeká nelehké hledání alternativ.