Minerální vody jsou nezbytnou součástí pitného režimu

21. březen 2024

Na 22. března připadá Světový den vody. Slaví se od roku 1993. Důvodem je skutečnost, že na světě více než miliarda lidí trpí nedostatkem pitné vody nebo k ní nemá přístup.

My jsme v pořadu Co vás zajímá probrali vodu z trochu jiného úhlu. Protože jsme v Karlových Varech, máme blízko k minerálním vodám. Naším hostem proto byla předsedkyně Svazu minerálních vod Jana Ježková.

Základem každodenního pitého režimu by měly být přírodní vody, které poskytují spoustu benefitů. V České republice je nabídka balených minerálních, pramenitých a kojeneckých vod velká a pestrá.

Historie stáčení

Minerální vody se již od středověku plnily do hliněných, kameninových, skleněných nebo dřevěných džbánků a lahví. Vývozní nádoby byly opatřovány raženou nebo tlačenou značkou vody. Uzávěry džbánků a lahví byly do sklonku 18. století vesměs cínové, až v roce 1779 se začaly vyrábět těsné uzávěry z korku.

Po roce 1800 se minerální voda plnila do štíhlejších lahví s ouškem, které se balily do plátna a ukládaly do beden se slámou. Většinou byly víceúčelové a jen málokdy se používaly ke stáčení vícekrát. Džbánky a lahve se plnily vodou buď jednotlivě ručně, nebo se v kovových kleštích ponořovaly pod hladinu vody.

O největší rozmach plnění minerálních vod se postaral Josef August Hecht (1772–1861). Zkonstruoval plnicí stroj, který plnil lahve pod hladinou oxidu uhličitého. Rozvíjející se lázeňství přineslo v 18. a 19. století stáčení minerálních pramenů do skleněných lahví.

Rozvoj se týkal pouze lázeňských měst a jejich léčivých pramenů, a byl tedy určitým způsobem lokalizován. Postupně však docházelo k rozšiřování nabídky i do dalších míst a od roku 1876 se téměř úplně přešlo na stáčení do strojově vyráběných skleněných lahví, na které se lepily tištěné etikety.

Balené vody

Kategorie balených vod zahrnuje přírodní minerální vody, pramenité vody, kojenecké vody a balené vody pitné. Vody minerální, pramenité a kojenecké musí pocházet z chráněného podzemního zdroje původní čistoty, musí tedy být zcela bez chemických úprav a  dezinfekcí, bez jakéhokoliv znečištění.

Balená pitná voda tvoří výjimku, protože může pocházet i z povrchového zdroje a být chemicky upravená. Kdo vyhledává opravdu kvalitní přírodní vodu, měl by vždy sáhnout po minerálce, pramenité nebo kojenecké vodě. 

Minerální vody

Výrazný podíl v prodeji balených vod zaujímají minerální vody, které doplňují tělu chybějící minerální látky. Lidský organizmus je z principu potřebuje a umí je v této formě přijmout lépe než z jiných druhů potravin. Jde například o hořčík, vápník, zinek, draslík nebo fluor.

Trendem posledních let při výběru nápojů je především zdravý životní styl, kdy lidé místo alkoholu a limonád častěji vyhledávají minerální vody. Přírodní minerální vody mají prokazatelné fyziologické účinky na lidský organismus.

Ochrana pramenů

Systematická ochrana minerálních vod má v českých zemích bohatou tradici. Jedná se o ochranu před činnostmi, které mohou nepříznivě ovlivnit chemické, fyzikální a  mikrobiologické vlastnosti, ale také zásoby a vydatnost zdroje.

Zásadní legislativní ochranou zdrojů minerálních vod jsou ochranná pásma stanovená vyhláškou, většinou dvoustupňová. Ochrana minerálních vod spočívá především v ochraně proti vlivům stavební činnosti, důlní činnosti, nežádoucím zemědělským a lesním zásahům, nebo kontaminaci ropnými produkty.

Jak často minerální vody pít a jak je kombinovat, v čem jsou unikátní, jak se zorientovat na trhu minerálních vod, co lze vyčíst z etikety a jakou roli hraje obal? Kdo a jak kontroluje kvalitu minerálních vod, chybujeme při jejich výběru, jak vysoká je spotřeba v Česku a ovlivňuje nějak podzemní zásoby? Poslechněte si rozhovor s Janou Ježkovou – předsedkyní Svazu minerálních vod.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.