Krušnohorské Vlčí jámy jsou pozůstatkem důlní činnosti. Dnes jsou významnou přírodní památkou
Žádné jiné hory u nás se nemohou pyšnit takovým počtem významných hornických památek jako Krušné hory. Jednu z nich je možné najít u Horní Blatné na Karlovarsku. Na Blatenském vrchu se dochovaly rozsáhlé pozůstatky po dolování cínu z 16. století, kterým se říká Vlčí jámy.
Okolí Horní Blatné žilo již od 16. století čilou důlní činností. V okolí městečka založeného v roce 1532 pracovalo svého času na tisíc dělníků. Z okolních skal získávali rudu bohatou na cín.
Po nejbohatším ložisku cínovce, který dobývali jen ručními nástroji, zůstaly v krajině nesmazatelné stopy v podobě hlubokých kaňonů a jam. Ty byly v roce 1975 vyhlášeny přírodní památkou a společně s naučnou stezkou a blízkou rozhlednou na Blatenském vrchu patří k oblíbeným cílům návštěvníků Krušných hor.
Vlčí jámy, jak se obě důlní díla souhrnně nazývají, tvoří Ledová jáma a Vlčí jáma. První ze zmíněných je pozůstatkem dolu Jiří. Je metr až dva široká a hluboká téměř dvacet metrů. Průrva ilustruje, kudy vedla nejbohatší cínová rudní žíla. Díky speciálnímu mikroklimatu je možné na jejím dně spatřit led a sníh i v době, kdy v okolí panují letní teploty. O odtud je i její jméno.
Název Vlčí jámy nesouvisí s vlky, jak by se na první pohled mohlo zdát, ale je odvozeno od původního názvu dolu Wolfgang. Cín se tu těžil v komplexu štol, které vedly v několika patrech nad sebou. V důsledku neopatrné těžby se však jednoho dne celé dílo propadlo. Zbyl jenom kaňon. Přes 120 metrů dlouhý, 20 metrů hluboký a 14 metrů široký. Do Vlčí jámy můžete nahlédnout z vyhlídky na počátku propadliny. Pokud byste chtěli nahlédnout do Ledové jámy, čeká vás sestup po příkrých schodech.
K Vlčím jámám se můžete vydat buď z nedalekého Blatenského vrchu, na kterém je i rozhledna s parkovištěm, nebo z Horní Blatné po naučné stezce.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.